Úterý 11. prosince. Svátek má Dana.

Vábení zlata

Když se mluví o zlatě, vyvolává to v lidech silné emoce, protože několikaletý růst cen zlata od roku 2000, který je zvláště markantní od roku 2009, rozdělil lidi na dvě skupiny – na ty, kteří zlato milují, a na ty, kteří ho nenávidí (komentář Ole S. Hansena, Saxo Bank).

Je však bez debaty, že zlato odedávna hrálo zvláštní úlohu coby jedinečný nositel hodnoty. (Veškeré zlato na celém světě by se vešlo do krychle o hraně dlouhé 20 m.) Zlato nepůjde nikdy vytvořit, ačkoli se o to mnozí alchymisté snažili, a zlato nelze nikdy zničit, protože na rozdíl od stříbra a základních kovů není rozpustné v kyselině dusičné. Zlato je symbolem prosperity a přízně štěstěny a uchovává rodinné bohatství po celé generace.
V Římě kolem roku 0 n. l. si mohl římský občan za jednu unci zlata koupit celou uniformu. V roce 2011 si businessman může také koupit svoji „uniformu“ za jednu unci zlata, z čehož je vidět, že hodnota zlata se v průběhu staletí nezměnila.

Od finanční krize roku 2008 se investoři začali stále více poohlížet po alternativách k tradičním investicím, které představují dluhopisy a akcie. Pro zlato je tento přesun investic velice přínosný, protože jeho snadná dostupnost i jeho výhody ho přímo předurčují stát se stále oblíbenější investicí prakticky pro každého, drobným investorem počínaje a tím největším a nejprogresivnějším hedgovým fondem konče.

Podle investiční divize Barclays Capital vzrostly za poslední tři roky celkové investice do komodit o 265 mld. USD na 425 mld. USD. Hnacím motorem tohoto raketového růstu je zejména zlato, přičemž žlutý kov v současnosti představuje více než třetinu všech investic do komodit.

Co je tou hnací silou, která stojí za fenomenálním úspěchem zlata jako investice? Finanční krize roku 2008 otřásla důvěrou lidí ve finanční systém, protože centrální banky musely zaplavit trh hotovostí za supernízké sazby, aby vůbec udržely finanční instituce nad vodou. To odstartovalo býčí hon na komodity, protože investoři začali pátrat po hmotných aktivech s omezenou nabídkou, u nichž je tudíž vyšší šance, že si svoji hodnotu udrží. Zhruba ve stejné době ukončily důlní společnosti dosavadní praxi termínového prodeje své produkce, čímž značně okleštily nabídku na trhu.

Důsledkem těchto supernízkých sazeb byl nárůst inflace, což znamenalo, že návratnost aktiv s pevným výnosem, jako jsou např. dluhopisy, se dostala do záporu, protože jejich výnos byl nižší než míra inflace. Takový scénář je dobrý pro bezúročná aktiva, jako je např. zlato, protože při držbě zlata se cena ušlé příležitosti rovná nule.

Další důležitou změnou je chování centrálních bank, které v průběhu posledních dvou desetiletí až do nedávné doby byly hlavními prodejci zlata. Tato praxe však v roce 2009 ustala a v loňském roce se staly čistými kupci, protože rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Rusko a Indie se snažily diverzifikovat své vnitrostátní rezervy za účelem jejich ochrany před vyšší inflací a potenciálním poklesem hodnoty dolaru.

Drobný investor tradičně investoval do zlata prostřednictvím šperků a akcií společností těžících zlato, zatímco institucionální investor do futures a fyzického zlata. V souvislosti s nástupem stále populárnějších veřejně obchodovaných fondů neboli ETF se však tento trh v posledních pěti letech otevřel všem.

Jedná se o veřejné investiční fondy, které se stejně jako běžné akcie obchodují na burze. Tyto fondy jsou pasivně řízeny, aby přesně odrážely výkonnost podkladového trhu. Rozdíl mezi výkonností těchto fondů a výkonností referenčního indexu je zde proto nízký, takže by s přihlédnutím k poplatkům měly poskytovat prakticky stejnou návratnost jako trh, od něhož jsou odvozeny. Růst zlatých ETF způsobil, že zlato a stříbro se stalo součástí portfolií mnoha nových investorů.

Během června a července jsme zaznamenali další eskalaci evropské dluhové krize, stejně jako tomu bylo přibližně ve stejnou dobu vloni, kdy začal vyplouvat na povrch zoufalý finanční stav řecké ekonomiky. Od té doby obdržely finanční podporu další země jako Portugalsko a Irsko a ratingové agentury pokračovaly ve snižování úvěrové bonity těchto zemí na periferii eurozóny.

Americká ekonomika zaznamenala ve stejné době větší zpomalení ekonomického růstu, než se očekávalo, a to zejména v důsledku růstu cen energií a dominového efektu březnového zemětřesení a tsunami v Japonsku.
Bude tedy vytrvalý růst pokračovat? Myslíme si, že bude, byť pomalejším tempem, než jak tomu bylo v roce 2010, kdy dosáhl téměř 30 procent, což je zhruba o 10 procent více, než je roční průměr za posledních deset let. Faktory, které jsou motorem růstu cen drahých kovů, stále přetrvávají a jejich vliv na ceny by měl pokračovat i ve zbývající části roku. Jakékoli korekce by měli využít kupci, a to buď centrální banky, nebo investoři, kteří pohlížejí na zlato jako na dlouhodobě ziskovou investici.

Zadlužení zemí eurozóny je i přes politickou vůli k nalezení řešení problémem a spolu s přetrváváním záporných reálných výnosů v některých ekonomikách bude zlatu poskytovat podporu. Předpokládáme, že zlato bude pokračovat v konsolidaci v pásmu 1 500 až 1 600 dolarů, ale v nadcházejících měsících upřednostňujeme růst případně až k úrovni 1 650.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.