Pátek 25. června. Svátek má Ivan.

V deflaci je šestnáct zemí EU, dalších pět jen těsně nad ní

Investice 16.01.2015 | 11:54 0 Komentářů

Novou zbraní proti deflaci se stane kvantitativní uvolňování. ECB o něm rozhoduje za týden. Ceny dolů táhne ropa.

V deflaci je šestnáct zemí EU, dalších pět jen těsně nad ní

Lucemburk – Evropské unii se boj s deflací nedařil ani na konci loňského roku, naopak. Z celé osmadvacítky hlásí pokles cen celkem šestnáct zemí, což je vůbec nejvyšší počet za poslední rok.

V deflaci neboli záporné inflaci se navíc poprvé od roku 2009 nachází i celá eurozóna. Podle konečných čísel Eurostatu za prosinec tu klesaly ceny o 0,2 procenta, v celé Evropské unii pak o 0,1 procenta. Ze zemí, které platí eurem, se do červených čísel dostalo dvanáct států.

Největší pokles cen hlásí Řecko, deflace zde činí 2,5 procenta, následuje Bulharsko s deflací 2 procenta a Španělsko, kde se ceny snížily o 1,1 procenta.

Z dvanácti zemí, kde se inflace zatím držela nad nulou, rostly ceny v pěti případech jen o 0,1 procenta. To se týká i České republiky, dále Německa, Francie, Dánska a Estonska. Nejvíce rostly v prosinci ceny v Rumunsku, a to o procento. Následuje Rakousko s inflací 0,8 procenta.

Za padajícími cenami stojí hlavně levnější energie, především pokles cen ropy. Ta se ze zhruba 108 dolarů za barel před rokem dostala na méně jak polovinu. Kromě toho podle Eurostatu zlevňovaly i telekomunikace. Inflaci naopak držely rostoucí ceny v kavárnách a restauracích či zdražující tabák.

Uvolňování na obzoru

Novou zbraní proti deflaci se podle ekonomů stane kvantitativní uvolňování, které v minulosti praktikovaly americký Fed, Bank of England nebo Bank of Japan. Přesvědčena je o tom také švýcarská centrální banka, která včera překvapila celý svět, když uvolnila kurz franku k euru. Program, v rámci něhož dochází k vykupování problémových aktiv, nejčastěji dluhopisů, by Evropská centrální banka měla podle expertů představit už na svém nejbližším měnovém zasedání. To se uskuteční 22. ledna, tedy příští čtvrtek.

Cíl programu je jednoduchý – napumpovat do ekonomiky více peněz. Od toho si centrální bankéři slibují vyšší spotřebu, investice, následně růst poptávky, a tedy i cen. Kvantitativní uvolňování by navíc mělo zesílit tlak na oslabování eura vůči dolaru, což by pomohlo hlavně zemím s konkurenceschopným exportním průmyslem. Podle analytiků tedy třeba Německu, Španělsku či Irsku.

Doposud se ECB pokoušela deflaci zastavit například pomocí záporné depozitní sazby. Tu poprvé představila v červnu 2014. Dalším nástrojem se stal program TLTRO, v rámci kterého měly komerční banky získat výhodně úročené úvěry. Ani ten ovšem podle expertů nezabral, protože zájem o levné půjčky byl nižší, než se čekalo.

Je strach z deflace namístě?

Deflaci považuje většina ekonomů za strašáka. Důvod? Při poklesu cen podle nich začnou podniky i domácnosti odkládat nákupy, což může vést k zadrhnutí celého hospodářství.

Kritikové ale namítají, že tato teorie v praxi nefunguje – spotřebitelé podle nich nebudou odkládat nákup zboží, zvláště toho, které potřebují, jen kvůli tomu, že by mohlo za půl roku stát ještě o něco méně. Stejně tak argumentují tím, že domácnosti například díky zlevňování paliv naopak ušetří a zbydou jim peníze i na nákup dalších výrobků či služeb.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.