V platnost by měla nová sazba vstoupit v úterý. Banka rovněž zvýšila výpůjční úrokovou sazbu (u nás známa jako lombardní) ze 7,5 na 14,5 procenta. Ukrajinská hřivna od začátku letošního roku oslabila vůči americkému dolaru o více než 40 procent a vůči euru ztratila až přes 50 procent, a to vše kvůli politickým sporům se sousedním Ruskem. Z tohoto důvodu se tamní centrální banka rozhodla bránit svoji měnu.
Ještě loni NBU uměle udržovala kurz hřivny vůči dolaru na nižších úrovních, protože mnozí ukrajinští obyvatelé mají půjčky v cizích měnách. Ani na začátku roku 2014, kdy se prohloubily spory s Ruskem, nepřestala centrální banka bránit svoji hřivnu před výprodeji měnovými intervencemi. Nicméně zahraniční rezervy velmi rychle klesaly. Když se snížily z 25 (začátek roku 2013) na 15 miliónů USD, tak NBU nezbývalo nic jiného, než sáhnout po dalších nástrojích měnové politiky.
Již v únoru uvalila omezení na tok kapitálu a tento týden zvýšila základní úrokovou sazbu o 3 procenta, na což hřivna ihned reagovala posílením vůči USD o 4 procenta. Někteří by mohli tvrdit, že slabá domácí měna může pomoci zemi nastartovat export zejména, když deficit jejího běžného účtu tvoří až 8 procent HDP. Avšak v souvislosti s hřivnou nelze opomenout energetickou závislost Ukrajiny a růst cen energií nejen v důsledku slábnoucí UAH, ale i kvůli ukončení politiky regulace cen, k nimž se musela ukrajinská vláda zavázat, aby dostala půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Dalším důvodem urputného boje centrální banky s měnovým kurzem je dynamicky narůstající zahraniční dluh vlády i domácností, který se s oslabováním domácí měny neustále prodražuje. Na druhé straně vyšší úrokové sazby výrazně zpomalí ekonomické oživení státu a poptávku po úvěrech. NBU zvýšením sazeb nejenže chrání slábnoucí hřivnu, ale rovněž bojuje proti poklesu depozit v bankách. Bankovní vklady v domácí měně se od začátku února snížily o 10 procent, vklady v zahraničních měnách poklesly v tom samém období až o 14 procent. Vyššími úrokovými sazbami chce NBU opět zlákat střádající k úložkám v komerčních bankách a rovněž zabránit odlivu zahraničního kapitálu.
Problém může mít země i s inflací, a to hlavně poté, co by měly ceny plynu podrážet až o 50 procent od 1. května 2014. Ukrajinská vláda proto odhaduje inflaci pro letošní rok až na úrovni 12 procent, přičemž loni vzrostla cenová hladina jenom o 0,5 procenta. Guvernér StepanKubiv v neděli v rozhovoru s MMF uvedl, že NBU chce do 12 měsíců postupně upustit od regulace kurzu domácí měny a přeorientovat svoji monetární politiku na inflační cílování.
REKLAMA
Michala Moravcová, analytik finančních trhů společnosti Bossa
