15. 04. 2024
Trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA. Jaká jsou rizika?
První pokles amerických sazeb jako by se odkládal na “neurčito”. Ještě v lednu 2024 trhy věřily, že úrokové sazby do konce roku klesnou pod 4 %. Dnes jsou si čím dál méně jisté jakýmkoliv pohybem sazeb směrem dolů – trhy se stěží odváží vsadit na jeden nebo dva poklesy sazeb.
Na vině je především relativně odolný trh práce a s tím související vysoké momentum jádrové inflace – ta překvapila v březnu opět vyšší hodnotou (0,4 % m/m). Kdyby momentum z posledních měsíců vydrželo, je pravděpodobné, že se jádrová inflace usadí v USA spíše v blízkosti 4,0 než 2,0 %. I proto bude Fed letos se snižováním úrokových sazeb opravdu opatrný – a změna očekávání se pozitivně podepisuje na dolaru a naopak negativně na všech středoevropských měnách včetně koruny.
Velkou otázkou zůstává, zda na americké křivce ještě v tuto chvíli existuje prostor pro další “přecenění očekávání”? Jednoduše řečeno, mohou trhy úplně odbourat sázky na pokles amerických sazeb v tomto roce, popřípadě začít koketovat s možností jejich růstu. Pokud by na něco takového došlo, byl by to pro trhy asi “psychologický šok”, který by mohl ještě riziková aktiva včetně koruny “vytrestat”.
V základním scénáři s ničím takovým sice nepočítáme, ale v záloze na nás číhají dvě potenciální rizika. Na prvním místě jde o americké volby (v minulosti jsme již zmiňovali) – vítězství Donalda Trumpa by pravděpodobně přineslo výrazné navýšení cel a z toho vyplývající tlak na jádrovou inflaci a vyšší úrokové sazby.
A za druhé, Spojené státy mají zatím tak odolný trh práce (a setrvačnou jádrovou inflaci) i díky mimořádnému rozpočtovému impulsu (letos stále deficit okolo 7 % HDP). Při pohledu na volební sliby Joe Bidena a Donalda Trumpa to přitom zatím vypadá spíše na další kola daňových škrtů. A při výrazně uvolněné fiskální politice by si Fed těžko mohl dovolit rychle sundávat nohu z brzdového pedálu.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
