08. 02. 2024
Trh práce se mírně ochlazuje, důvod k panice ovšem není
Registrovaná míra nezaměstnanosti v lednu letošního roku meziměsíčně narostla o 0,3 procentního bodu a dosáhla tak hodnoty 4,0 %. Jedná se o mírně horší výsledek, než očekával trh (3,9 %). Na úřadech práce bylo evidováno 296 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o 17 tisíc více než před měsícem a o 13 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 267 tisíc volných pracovních pozic, což je o 5 tisíc méně než před měsícem a o 14 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 1,1 uchazeče.
Největší míru nezaměstnanosti hlásí tradičně okresy Karviná (8,3 %), Bruntál (7,8) a Most (7,5), nejnižší naopak Praha-východ (1,5), Praha-západ (1,7) a Pelhřimov (2,1). Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo pak připadá v okresech Karviná (10,2), Bruntál (8,7) a Jeseník (7,2), nejméně naopak v okresech Mladá Boleslav (0,2), Praha-západ a Praha-východ (shodně 0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z prosince loňského roku a Česku podle nich náleží pozice druhé nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 2,8 %. Na prvním místě nalezneme Maltu (2,4), na třetím pak Polsko (2,8). Nejvyšší nezaměstnanost panuje ve Španělsku (11,6), Řecku (8,9) a Švédsku (7,7), průměr Evropské unie činí 5,8 %. Připomínáme, že metodika výpočtu míry nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Mírný nárůst nezaměstnanosti je v lednu běžným jevem, který souvisí s útlumem sezónních prací a přelomem kalendářního roku, který představuje standardní příležitost k případnému neprodloužení pracovních kontraktů uzavřených na dobu určitou. Letošní nárůst je přesto mírně vyšší, než je v Česku obvyklé. V poslední době jej překonal pouze leden roku 2021, tedy období zasažené pandemií koronaviru, a předtím až leden roku 2014, kdy se Česko potýkalo s dopady hospodářské recese. Mírné ochlazování tuzemského pracovního trhu je patrné i na počtu volných pracovních míst, kterých je nejméně od března 2018 a také počtu registrovaných uchazečů, kterých je při odhlédnutí od pandemického období nejvíce od srpna 2017. Samotná míra nezaměstnanosti je pak s hodnotou 4,0 % nejvyšší od dubna 2021. Přesto hodnotíme lednová data spíše jako úlevu, jelikož signály z firemní sféry – speciálně pak z průmyslového sektoru – naznačovaly potenciálně výraznější růst nezaměstnanosti. Konkrétně v průmyslu, ale například i ve stavebnictví, reportují podniky úmysl omezovat zaměstnanost nepřetržitě již od podzimu 2022, ovšem na úřadech práce toto naštěstí prozatím není příliš vidět. Tuzemský pracovní trh tak evidentně do aktuálního slabého ekonomického období vstupoval tak přehřátý, že je schopen bez problémů absorbovat i případné menší epizody propouštění. Do roku 2024 tak nehledíme s velkými obavami a po loňských 3,6 % letos očekáváme jen mírně vyšší průměrnou nezaměstnanost poblíž 3,8 %.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
