25. 02. 2025
Středoevropské měny v býčím opojení
Středoevropským měnám se daří. V “přiměřeně” pozitivním případě atakují několikaměsíční maxima (forint či koruna), v případě plné euforie jsou to maxima několikaletá, což je případ polského zlotého. Co stojí za nečekanými zisky regionálních měn, jež jako by zapomněly na démona Trumpa, který Evropě hrozí vysokými cly?
Asi nejčerstvějším fundamentálním impulsem byly víkendové volby v Německu. Ty z pohledu středoevropských ekonomik ukončily nejistotu toho, co se bude dít u největšího obchodního partnera, který navíc jako vlastník častokrát diktuje to, kam se bude ubírat strojírenský průmysl v našem regionu.
Výsledky voleb sice možná nejsou ideální, ale ze strukturálního pohledu jde pro střední Evropu o pokrok proti předcházející německé koalici, která na nářky německých průmyslníků příliš nedala a tolerovala faktickou stagnaci německé ekonomiky. Výsledky německých voleb tak přinášejí naději na změnu, v níž může doufat i exportně orientovaný průmysl sídlící ve střední Evropě.
Druhý velký příběh pro středoevropské měny akceleruje politika nového amerického prezidenta. Hrozba vyšších cel z jeho strany se totiž ocitla zcela ve stínu možného příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Poslední vývoj na tomto poli je poměrně překotný, ale pokud by opravdu bylo ve hře dosažení příměří, které by udržitelně zafixovalo hranice mezi Ukrajinou a Ruskem (na což by mimo jiné dohlížely jednotky evropských zemí), tak pozitiva pro středoevropské ekonomiky a měny nelze přehlédnou.
Předně by zmizela “válečná” riziková přirážka u investic v regionu, za druhé by se zformovaly nové exportní příležitosti a za třetí – stabilizoval by se příliv a odliv ukrajinské pracovní síly na regionální trhy, což by pro řadu regionálních firem bylo prospěšné. A konečně jako bonus by v případě příměří byla naděje i na nižší ceny dovážených surovin. No, a to neznamená nic jiného, než zlepšení směnných relací a tím fundamentálně podložené zpevnění (reálného) měnového kurzu.
Závěrem dodejme, že býčí vlna, na níž se nese aktuálně zlotý, forint a v podstatě i koruna, může mít pro dotyčné ekonomiky další pozitivní vedlejší efekty. Sílící měny totiž dále zpřísňují měnové podmínky ve regionálních ekonomikách, což by teoreticky mohly příslušné centrální banky mohly kompenzovat uvolněnější měnovou politikou, která by měla být manifestována nižšími oficiálními úrokovými sazbami. Tak daleko zatím nejsme, čehož důkazem bude i dnešní zasedání maďarské centrální banky (MNB). Sílící měny však mohou být pobídkou ke změně rétoriky (holubičím směrem), což může být i příklad odpoledního zasedání MNB.
Autor: Jan Čermák, analytik ČSOB
