Pátek 25. září. Svátek má Zlata.

Státní dluh má mít limit. Politici se zaručí vlastními platy

Investice 23.02.2015 | 14:40 0 Komentářů

Podle nového zákona by mělo platit, že jakmile veřejný dluh vzroste nad 55 procent HDP, státní rozpočet nesmí být v minusu. Potřeba bude ústavní většina ve Sněmovně.

Státní dluh má mít limit. Politici se zaručí vlastními platy

Praha – Veřejný dluh by měl mít svůj strop, věří vláda. Na svém dnešním jednání schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, podle kterého by neměl dluh přesáhnout 55 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Pokud by jej kabinet překročil, bude muset hospodařit s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem a bude také muset snížit plat ústavních činitelů, tedy například poslanců, senátorů či soudců. Navržená pravidla umožňují také nižší valorizaci důchodů.

Aktuálně by vláda s dosažením „limitu“ problém neměla. Veřejný dluh loni činil 43,2 procenta HDP a letos se má mírně snížit.

Zákon by měl být účinný od příštího roku. O návrhu, který je označován jako finanční ústava, budou nyní rozhodovat poslanci. Vzhledem k tomu, že jde o ústavní zákon, pro něj ale musí zvednout ruku nejméně 120 poslanců, to znamená, že je třeba i podpora opozice. Obecně pro finanční ústavu jsou pravicové strany ODS a TOP 09, k vládnímu návrhu ale mají výhrady.

Opozice: Chceme tvrdší podmínky

Například místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek online deníku Aktuálně.cz řekl, že jeho strana pro návrh zvedne ruku jen v případě, že se vláda zároveň zaručí, že se strukturální deficit bude snižovat o 0,5 procenta ročně. „Bez toho jde jen o bohulibé štítky. Odmítáme podpořit Potěmkinovy vesnice,“ říká.

Přímo Kalousek přišel s podobným návrhem již v roce 2011, kdy byl ministrem financí. Aktuální návrh pochází z dílny ministerstva financí vedeného Andrejem Babišem.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka vláda schválila značně oslabený návrh finanční ústavy. Z původního konceptu vláda podle něj vyňala hmotnou odpovědnost politiků za zadlužování státu, stejně jako povinnost vlády předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru v případě, že svojí rozpočtovou politikou dosáhne veřejného dluhu ve výši 50 procent HDP.

„Vláda se tak chová podobně jako v případě rozhodnutí připojit se k takzvanému fiskálnímu paktu. Současná vládní koalice i tehdy učinila pouhé líbivé gesto vůči Bruselu,“ uvedl dnes Skopeček.

„Sociální demokracie přijetí opatření týkajících se rozpočtové odpovědnosti státu podporuje. Nad konkrétními body se ale ještě dá očekávat diskuse v Poslanecké sněmovně,“ uvedl naopak mluvčí vládnoucí ČSSD Lukáš Pfauser.

Nižší platy politiků i valorizace důchodů

Kromě vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu by měla vláda začít plnit při překročení „dluhového limitu“ i další podmínky. V plusu budou muset být i zdravotní pojišťovny a územní samosprávné celky.

Ostatní veřejné instituce navíc nesmí uzavírat žádné další smlouvy, které by zvyšovaly veřejný dluh na delší dobu než na rok. Výjimkou mají být projekty, na které plynou peníze z rozpočtu Evropské unie, nebo závazky, jejichž plnění nařizují soudy.

V návrhu také stojí, že se při překročení limitu sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přidělené peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

Jsou i výjimky, třeba válka

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud obec přitom vykáže vyšší dluh a nebude jej snižovat, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní. Toto opatření by však mělo fungovat až od roku 2018.

Zároveň má vzniknout nezávislá pětičlenná Národní rozpočtová rada. Ta by dohlížela na to, jak se vláda zadlužuje, a zároveň vydávala stanoviska v případech, že bude nutné vládní výdaje zvyšovat. Dále by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí.

Návrh zákona uvádí i několik výjimek, kdy by 55procentní limit nemusel platit. Jde například o ohrožení státu, válečný stav nebo odstraňování následků živelných pohrom. Stejně tak by mělo být možné podmínku porušit, pokud HDP po očištění o cenové vlivy klesne o tři nebo více procent a následně toto ekonomické zhoršení potrvá déle než rok.

Evropské požadavky

O to, aby byl veřejný dluh udržitelný, neusilují jen čeští politici. Požaduje to i Evropská unie v rámci Paktu stability a růstu, podle něhož nesmí dluh přesáhnout 60 procent HDP. „To je hodnota, která představuje maximum, nad kterým se členský stát EU vystavuje postihu,“ uvádí analytička České spořitelny Dana Hájková.

Pakt stability a růstu přitom neplatí jen pro země eurozóny, ale pro všechny členy EU. „Pro hříšníky, kterých je dost, existuje procedura nadměrných schodů, která obnáší nutnost řady časově náročných konzultací s orgány EU. Vlády mají zájem se tomuto cvičení vyhnout,“ myslí si hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pokud nezabere ani domluva, může dlužník čelit i sankcím. „Pro zemi mimo eurozónu jsou slabší, bolestivější by ale mohlo být zastavení možnosti čerpání fondů EU,“ doplňuje Hájková

Kromě toho platí pro země EU ještě takzvaný fiskální pakt. Ten se týká hlavně rozpočtového schodku – země jej musí držet pod jedním procentem HDP. Současný kabinet Bohuslava Sobotky připojení k paktu schválil s tím, že pravidla ale budou pro Česko závazná až po jeho vstupu od eurozóny.

Oslovení ekonomové se přitom shodují, že by pro Česko bylo nejlepší propojit toto pravidlo s navrhovanou dluhovou brzdou. „Jde o dva hlídací psy, kteří se vzájemně nepokoušou,“ věří Sobíšek.

Limit by mohl být i níž

Samotné pravidlo „předložit (v případě vysokého dluhu) rozpočtový návrh, který vede k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“ by naopak podle expertů ještě stabilitu nezaručovalo. „Tuto formulaci považuji za velmi nekonkrétní. Může poskytovat prostor pro různé volnější výklady a v podstatě nemusí zajistit potřebná úsporná opatření,“ říká Hájková.

Limit 55 procent HDP je ale podle ní adekvátní, protože by tak vláda mohla zasáhnout ještě před tím, než se dluh přiblíží k evropské šedesátiprocentní hranici.

„U pravidel vázaných pouze na výši zadlužení ale hrozí, že přivede vlády k řešení problémů ve chvíli, kdy může být relativně pozdě nebo kdy na výraznější rozpočtovou dietu nebude vhodná doba, například v hluboké recesi,“ varuje ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Podobný názor má i Sobíšek, podle kterého by Česko mělo mít dluhový limit níž. „Dávám nicméně přednost schválení zákona s tímto limitem před pokračováním tahanice o čísla, která v důsledku znamená hrozbu, že se politici nedohodnou na ničem,“ doplňuje.

Stačí jedna další recese…

Aktuálně by vláda s dosažením „limitu“ problém neměla. Veřejný dluh loni činil 43,2 procenta HDP, letos se podle makroekonomické predikce ministerstva financí sníží na 41,3 procenta HDP a na podobné úrovni se má držet i v dalších dvou letech.

Když však srovnáme současný podíl českého veřejného dluhu na HDP s podílem z devadesátých let, tak je evidentní, že došlo k výraznému nárůstu. V roce 1996 to bylo 9,22 procenta HDP, v roce 2005 pak 23,17 procenta HDP a ještě v roce 2009 přes 32 procent HDP.

Pokud by se přitom Česko v budoucnu dostalo opět do recese, tak bude zadlužování nejspíš pokračovat. Jakmile by totiž klesla poptávka a firmy méně prodávaly, tak vláda vybere méně do státního rozpočtu. Příjmy by tak nestačily výdajům a potřebné peníze by politici museli získat prodejem státního majetku nebo právě vydáním dluhopisů.

„Jak ukázaly minulé roky, při deficitním hospodaření veřejných rozpočtů může dluh narůst poměrně rychle. Například za posledních deset let vzrostl podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP o více než patnáct procent HDP, z toho za posledních pět let o deset procent HDP,“ připomíná Hájková. „Stačí jedna globální recese a české zadlužení se může dostat limitu nebezpečně blízko,“ souhlasí Sobíšek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.