Důvodem tohoto rozhodnutí byla nízká inflace na severu Evropy. Cenová hladina byla v průběhu letošního roku kromě června v negativních číslech, přičemž v září se meziročně propadla až o 0,4 procenta, což banku přinutilo konat. Riksbank pro letošní rok očekává průměrný růst cenové hladiny na úrovni mínus 0,2 procenta a pro rok 2015 odhaduje růst ve výši 0,4 procenta, což je vzdálená hodnota od 2 procentního inflačního cíle.
Na nečekaně vyšší snížení úrokové sazby reagovala švédská koruna (SEK) oslabením. Nicméně její pokles hlavně vůči euru bude limitován budoucí monetární politikou Evropské centrální banky (ECB). Právě uvolněná měnová politika eurozóny vyvíjí dlouhodobě tlak na posilování švédské koruny vůči euru, což následně zbrzďuje růst cenové hladiny ve Švédsku. Další expanze měnové politiky v eurozóně v podobě kvantitativního uvolňování může v budoucnu opět vyvolat tlak na posilování SEK.
Za situace nulových úrokových sazeb a posilující domácí měny pak Riksbank nezbyde nic jiného, jenom zafixovat maximální hodnotu kurzu SEK vůči EUR, k čemuž bylo v minulosti nuceno přistoupit i Švýcarsko. Centrální banka by tímto krokem nebojovala jenom za udržení růstu cenové hladiny, ale i za exportéry, jejichž výrobky se stávají v eurozóně méně konkurenceschopné. Pro srovnání Švýcarsko rovněž bojuje s deflací a silným frankem (CHF). Tamní centrální banka (SBN) před 3 lety proto zafixovala minimální hodnotu měnového kurzu EUR/CHF na úrovni 1,20. Frank kvůli svému statutu bezpečného přístavu byl totižto oblíbeným cílem investorů v čase nejistoty ohledně budoucnosti společné měnové unie a nadměrně posiloval vůči euru, čímž negativně působil na růst cenové hladiny (inflace).
Michala Moravcová, analytik finančních trhů BOSSA
REKLAMA
