Setkani financnich reditelu na tema "Insolvence, exekuce a krizový management"

V diskusním panelu tentokrát zasedli Michal Mejstřík, zástupce NERV, předseda představenstva EEIP a ředitel IES FSV UK, Jana Tvrdková, prezidentka Exekutorské komory České republiky, Ladislav Musil, finanční ředitel TATRA, a.s., Aleš Barabas, člen představenstva UniCredit Bank Czech Republic a.s. a Michal Žižlavský, předseda Rady Expertů Asociace insolvenčních správců. Moderátorem diskuse byl jako už tradičně Dean Brabec, Managing Director CEE, Arthur D. Little a prezident Klubu finančních ředitelů.

Na úvod první části, věnované dopadům nového insolvenčního zákona platného od začátku roku 2007, přiblížil Michal Mejstřík okolnosti vzniku zákona, který byl přijat díky podpoře napříč politickým spektrem. Na konkrétním úspěšném případě profinancování zakázek společnosti ČKD Dopravní Systémy v úpadku a následném zpeněžení majetkové podstaty (na kterém se svojí firmou EEIP,a.s. jako poradce konkursního správce podílel) demonstroval cíl insolvenčního zákona, totiž umožnit, aby konkurs neskončil vždy likvidací, ale aby bylo možné pokusit se životaschopnou společnost udržet v chodu a revitalizovat a vrátit zdroje tam, kde mohou být dále efektivně využity. Připomněl nové instituty insolvenčního zákona moratorium a reorganizaci, použitelné i v případě hrozícího úpadku, které však vyžadují ze strany společnosti včasnou a kvalifikovanou přípravu. Rekapituloval i aktuální novelu insolvenčního zákona.

Na profesora Mejstříka navázal Michal Žižlavský z Asociace insolvenčních správců a okomentoval aktuální data Ministerstva spravedlnosti, podle kterých bylo v České republice v 1. čtvrtletí podáno 4355 insolvenčních návrhů, z nichž zatím jen 28 byly návrhy na povolení reorganizace, oproti 1055 konkursním návrhům. Podle něj je tento prozatím nízký počet návrhů na reorganizace přirozeným důsledkem krátké doby, po kterou je tato novinka součástí právního řádu. Dostatečný čas na to, aby si nový systém „sedl“ budou potřebovat všechny zúčastněné strany. Jako zajímavost uvedl, že s ohledem na nezávislost soudců není možné například soudcům nařídit účast na školeních. Michal Mejstřík potvrdil, že toto byl problém například i v Německu, kde s jistou setrvačností soudců bojovali taktéž.

Zásadní změnou ve fungování insolvencí budou nové, mnohem přísnější podmínky pro získání oprávnění pro výkon funkce insolvenčního správce, platné od 1. ledna 2010. Nově bude moci být insolvenčním správcem pouze ten, kdo složí náročné zkoušky, bude mít vysokoškolské vzdělání magisterského typu a bude trestně bezúhonný. To povede v první fázi k zásadní redukci počtu insolvenčních správců, ze 4 – 5 tisíc dnes činných získalo k dnešnímu dni oprávnění pouze asi 200 osob. Toto by však podle Žižlavského nemělo být překážkou pro rychlé fungování insolvenčních řízení.

Aleš Barabas z UniCredit Bank ve svém vystoupení ocenil přínosy insolvenčního zákona, kdy věřitelé a tedy i banky mohou mít větší vliv na konání insolvenčního správce a v extrémním případě ho i odvolat. Jako jeden z problémů, se kterým se banky v letošním roce potýkaly, uvedl někdy až příliš velkou rychlost, s jakou problémové podniky podávají samy na sebe insolvenční návrhy na konkurs, často ještě ve chvíli, kdy banky chtějí dále jednat a hledat možná řešení. Podle ostatních diskutujících je tato na první pohled předčasná aktivita ze strany managerů podniků pochopitelná, neboť za škody vzniklé opožděným podáním návrhu na konkurs jsou manageři osobně zodpovědní.

^REKLAMA

Druhá část setkání byla věnována problematice exekucí. Prezidenta Exekutorské komory Jana Tvrdková v úvodu vyjádřila radost z nové podoby insolvenčního zákona a označila jej za velmi pokrokový. Dále představila svou představu fungování exekutorské komory do budoucna, vyjádřila se ale také k častým výhradám na fungování komory v minulosti. Jejím cílem je přesvědčit všechny strany, že exekutorský úřad je služba, nikoliv business. Přiznala, že mnoho věcí má k ideálu daleko, je to však podle ní z části důsledkem velmi krátké doby fungování znovuobnoveného institutu a systému exekucí, kdy se exekutoři učili často za pochodu. Vyjádřila jisté zklamání nad absencí „pozitivního dozoru“ ze strany Ministerstva spravedlnosti, kdy bylo poukazováno na chyby, kterých se exekutoři dopustili, ale chyběla metodická či jiná pomoc, například v oblasti vzdělávání dlužníků a prevence. Stejně tak nesouhlasí s negativním obrazem exekutorů v médiích, kdy jsou opět jen zdůrazňovány chyby exekutorů a opomíjeno je například nezodpovědné chování dlužníků.

V diskusi nad problematikou exekucí připomněl Michal Žižlavský případy, kdy je kvůli drobnému dluhu obstaven nemovitý majetek v řadově vyšší hodnotě a vzpomněl konkrétní kauzu, kdy díky tomu sešlo s fůze podniku se zahraničním partnerem. Jana Tvrdková podotkla, že dříve takto exekutoři museli postupovat ze zákona, dnes tak činí v případě, že nevidí jinou možnost jak dlužníka z uhrazení dluhu donutit. Dodala, že obstavení nemovitosti zdaleka neznamená její rychlý prodej, dlužníci většinou obratem vstoupí v jednání a dluh uhradí, institut tedy vnímá jako funkční.

Předposlední část setkání byla věnována problematice krizového managementu. Ladislav Musil ze společnosti TATRA nabídl pohled na situaci ze strany společnosti, nucené vypořádat se z krize plynoucím zásadním poklesem zakázek. Naprosto klíčové podle něj bylo zjistit skutečný stav věci a poté s ním seznámit všechny dotčené, tedy zaměstnance, akcionáře, dodavatele a banky. V oblasti jednání s bankami velmi ocenil využití konzultační společnosti, která působila jako prostředník a mediátor a pomohla „odfiltrovat“ nedůvěru a získat prostor pro věcná jednání. To zafungovalo velmi dobře, banky jsou za jistých podmínek a garancí ochotny společnost dále úvěrovat.

Za velmi náročná označil jednání s dodavateli, především s ohledem na jejich počet, který činí více než 1200 firem. I zde však společnost zdá se našla správný postup, dodavatele rozdělila na tři skupiny, dle dopadu na fungování společnosti. Na závěr Musil znovu zdůraznil, jak moc se osvědčilo otevřeně a co nejvíce komunikovat skutečný stav věcí.

^REKLAMA

Tématem, které letní setkání CFO klubu uzavřelo, byl pohled diskutujících na další vývoj krize, na odhad jejího dna a skončení. Michal Mejstřík označil za největší problém nezaměstnanost. Ta bude podle něj ještě dále růst a díky poklesu příjmů státu i snížené spotřebě domácností potáhne ekonomiku ještě chvíli dolů. Dna jsme se ještě nedotkli ani dle Jany Tvrdkové, podle ní uvidíme ještě například další pokles cen nemovitostí. Optimismem neoplýval ani Ladislav Musil, podle něj a prognóz, se kterými pracuje jeho společnost, není zlepšení oproti letošnímu roku zatím na obzoru.

Aleš Barabas připomněl zásadní závislost na situaci v Německu, podle ní může, ale nemusí být dosaženo dna už v tomto kvartále. Přidal také pohled bankéře: v oblasti business úvěrů očekává vyvrcholení problémů v prvním pololetí příštího roku, v oblasti retailu jsme však teprve na začátku, zde bude krize kulminovat až na konci roku příštího. Michal Žižlavský souhlasil, retail je velký problém, na rozdíl od situace v USA nebyla zatím skoro vůbec postižena střední třída.

Mediálním partnerem setkání CFO Clubu je server Investujeme.cz.