Čtvrtek 28. května. Svátek má Vilém.

Rozvíjející se země vytlačují vyspělé ekonomiky

Makro 23.08.2017 | 16:08 0 Komentářů

Finanční krize změnila poměry sil globálního ekonomického růstu. Zatímco rozvíjející ekonomiky porostou během příštích třiceti let mezi třemi a pěti procenty, vyspělé země G7 v průměru pouze o 1,6 procenta ročně. Podíl nejvyspělejších zemí na světovém hospodářství klesne do roku 2050 ze současných 35 procent na necelou pětinu.

„Zatímco původní hegemony ekonomické moci krutě zasáhla globální finanční krize, ekonomicky méně vyspělých, zato však hospodářsky stabilizovaných zemí se krize dotkla jen okrajově,“ uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Fenomén ekonomické dominance Západu poměrně rychle slábne. Co nyní vidíme, je návrat světové ekonomiky k větší vyrovnanosti mezi jednotlivými centry růstu,“ uvádí spoluautor studie poradenské společnosti PwC Thomas Modly.

Podle dat PwC se situace otočí v roce 2050, kdy sedmička rozvíjejících se ekonomik E7 vyprodukuje hodnoty za 138 bilionů dolarů a G7 necelých 70 bilionů dolarů. Výstup vytvořený zeměmi G7 byl přitom ještě v roce 2014 o 80 procent vyšší než zemí E7.

„Do konce dvacátého století rostly obě skupiny zemí po dlouhou dobu přibližně stejně rychle, nyní rostou rozvíjející se ekonomiky neustále přibližně dvojnásobným tempem oproti rozvinutým ekonomikám,“ říká investiční specialista Consequ Michal Stupavský.

Do čela se dostávají asijské země. Mezi desítku ekonomik s největším růstem pro příští rok zařadil MMF osm asijských a dvě africké země. „Od vypuknutí finanční krize došlo k výrazné regulaci v odměňování bankéřů i velikosti rizikových expozic u evropských bank, ale i ve Spojených státech. Řada finančníků si tak našla místo na asijském trhu,“ říká expert agentury Moody’s Tomáš Holinka.

Asijský růst mohou zkomplikovat mocenské ambice asijských lídrů. „Jedním z faktorů, který může narušit hospodářskou prosperitu regionu, je vojenský potenciál Číny, ke kterému jí pomohl právě růst její ekonomiky. Peking je v zahraniční politice stále asertivnější a ostatní země jsou více motivované k tomu zvýšit vlastní vojenské výdaje,“ připomíná například šéf neziskové organizace Rada pro mezinárodní vztahyRichard Haass.

Zdroj: E15.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.