Riziko a odměna v EU – Unie kapitálových trhů by měla zvýšit tempo

Unie kapitálových trhů a Bankovní unie byly založeny, aby zlepšily bezpečnost, flexibilitu a integraci kontinentálního finančního systému. Na fundamentální změnu od těchto dvou institucí ale stále čekáme.

Vezměte si Unii kapitálových trhů. Jejím výslovným účelem bylo omezit závislost podnikového sektoru na bankovních úvěrech. Podle posledních údajů ale pochází pouze 14 % podnikového financování v Evropě z kapitálových trhů. Toto číslo úplně nezobrazuje „efektivní kapitálové trhy“. Přeshraniční investice jsou omezené a od bank se požaduje, aby až příliš velkou část financování podniků vzaly na sebe.

Změna tohoto stavu je důležitá z mnoha důvodů. V době hospodářské nejistoty by firmy všech velikostí mohly těžit ze širší škály zdrojů financování a likvidnějších kapitálových trhů. Více eurových emisí by zvýšilo profil a sílu měny, a to jak na domácích trzích, tak v zahraničí.

Snad nejzásadnější je, že lépe fungující kapitálové trhy mohou dále prohloubit integraci Evropské unie. V Evropě se mapa finančních center stává čím dál rozmanitější – Paříž, Milán, Frankfurt, Dublin a další. Každé z nich má svou vlastní specializaci a s Unií kapitálových trhů jako zastřešující institucí by mohly spolupracovat mnohem efektivněji. Přeshraniční toky by vzrostly v oblasti obchodu i financování, z čehož by profitovaly místní ekonomiky. Vytvoření regionálních center by pozvedlo finanční postavení EU ve vztahu k ostatním hospodářským mocnostem.

^REKLAMA

Celosvětově existuje mnoho obav z fragmentace finančního trhu. Zdá se zvláštní, že se tentýž problém v EU stále řeší v rámci jednotné měny, jednotného trhu a jediného regulačního orgánu. Pro banky s pobočkami po celé Evropě je to obzvláště znepokojivé.

Evropská komise, národní regulační orgány a centrální banky by měly společně podpořit iniciativy místních kapitálových trhů a hledat, jak nejlépe propojit regionální úsilí tam, kde je to potřeba. Evropská finanční centra by měla diskutovat o možnostech zvýšení nabídky svých kapitálových trhů a využití jejich specializace.

Současně by mohla Komise uvolnit přeshraniční bankovní půjčky dokončením Bankovní unie. Bude to složitý proces, který bude vyžadovat dohodu o určité formě systému zajištění vkladů a zodpovězení řady dalších otázek. Toto je ale naprosto klíčové, protože finanční stabilita v EU konečně získá mnohem pevnější základ.

Soukromý sektor má ve finančních reformách také svou úlohu. Od někoho z bankovního sektoru to může znít divně, ale evropské finanční trhy se příliš dlouho zaměřují na dluh. Financování pomocí dluhopisů nemusí být vhodné v každé situaci. K vyřešení tohoto problému potřebuje Evropa rozvinutější kulturu kapitálových investic. Bez toho bude Unie kapitálových trhů fungovat s jednou rukou za zády.

^REKLAMA

Evropa musí pokračovat v růstu a podporování inovací. To znamená riskovat. Investoři by měli být ochotni podstoupit akciové riziko a podnikatelé by ho měli nabídnout. Vzhledem k tomu, že EU usiluje o roli globálního lídra v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, měl by větší podíl kapitálových investic umožnit nárůst financování udržitelných projektů v soukromém sektoru.

Jde o dlouhodobý cíl, ale začít na něm pracovat můžeme už teď prostřednictvím nástrojů, které má EU po ruce. Když se do popředí dostanou noví lídři, pokušení přemýšlet ve velkém a jednat odvážně je tu vždy. Pokud však jde o financování, musí EU zapracovat na tom, co již má. Nikoli radikální změny, ale trpělivé vytváření drobných vylepšení ponese to nejšťavnatější ovoce.

James Emmett, generální ředitel HSBC Europe a HSBC Bank plc