Středa 04. srpna. Svátek má Dominik.

Řecko a eurozóna se dohodly na prodloužení programu záchrany

Investice 21.02.2015 | 07:55 0 Komentářů

Řecko má do pondělí představit seznam reforem, které by chtělo v rámci programu změnit.

Řecko a eurozóna se dohodly na prodloužení programu záchrany

Brusel, Atény – Ministři financí zemí eurozóny se dohodli na pomoci Řecku. „Záchranný program pro Řecko prodloužíme o čtyři měsíce,“ uvedl po skončení téměř šestihodinového jednání šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Podle závěrů schůzky Řekové souhlasili úplně se vším, co po nich ostatní partneři eurozóny v čele s Německem chtěli. Řecká vláda požádala o prodloužení programu za současných podmínek, aby jej mohla úspěšně ukončit.
Státy eurozóny jí na oplátku dovolily představit změny v úsporných opatřeních, a to do pondělí.

„Instituce poté prověří a spočítají, jestli jsou tyto reformy dostatečně komplexní a kompatibilní s podmínkami programu,“ řekl Dijsselbloem s tím, že si vůbec nepřipouští, že by seznam nebyl vhodný ke schválení při pondělní telekonferenci ministrů financí. Od úterý by tedy mělo začít schvalování prodloužení záchranného programu v parlamentech těch zemí, u kterých to vyžaduje zákon.

Součástí dohody je diskuze o třetím záchranném programu

Spokojený s dohodou byl zjevně i řecký ministr financí Janis Varufakis. Podle něj závěry schůzky říkají přesně to, co psal v dopise, akorát jazykem „19 zemí eurozóny a institucí“. Obzvláště zdůraznil, že dohoda nezmiňuje, že vláda nesmí zvyšovat důchody, nebo že by musela zvyšovat DPH pro turistický ruch. Varufakis zároveň upozornil na to, že se Řekům podařilo vyjednat úlevy co se týče rozpočtového přebytku, který měl být původně 4,5 procenta.

„To důležité je, že jsme po všech těch vyjednáváních dostali konečně čas, abychom mohli začít pracovat. O víkendu budeme pracovat s našimi partnery a institucemi na seznamu reforem, které chce naše vláda zavést,“ usmíval se Varufakis na tiskové konferenci po velmi tvrdých jednáních a dodal, že se na spolupráci velmi těší, protože se mohou Řekové také hodně přiučit.

„Když máte totiž vztah jako rovný s rovnými, místo toho co jste měli původně, můžete vést daleko plodnější diskusi,“ řekl řecký ministr financí s narážkou na to, že byly dosud Atény v Euroskupině velmi izolované.

Všichni účastníci jednání zdůrazňovali, že páteční dohoda je teprve prvním krokem k úspěšnému ukončení programu, ale hlavně také k opětovnému získávání vzájemné důvěry. Podle závěrů schůzky budou také státy a instituce během nadcházejících čtyř měsíců diskutovat „možnou navazující dohodu mezi Euroskupinou, institucemi a Řeckem“ neboli jinými slovy třetí záchranný program pro Řecko. Podle výpočtu bruselského think-tanku Bruegel může totiž Řecko v příštích pěti letech potřebovat až 87 miliard eur.

Řekové „otočili list“

Za úspěchem schůzky stál především šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Ten nejdříve mluvil s klíčovými ministry, včetně Řeka Janise Varufakise a Němce Wolfganga Schäubleho. Celou dobu byl údajně podle zdrojů listu Financial Times také v přímém spojení s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem.

„Závěry schůzky bych všem doporučovala pečlivě přečíst, každý paragraf má velký význam jak pro jednu, tak pro druhou stranu,“ upozornila na pečlivou textaci dohody Dijsselbloemem šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.

Po naprosto precizním vyvážení všech slov byl pak návrh dohody přednesen před všemi 19 státy eurozóny. Podle diplomatů měli k dohodě připomínky Portugalci a Španělé. Ani Dijsselbloem, ani Varufakis ale nechtěli upřesnit, o co přesně šlo.
Podle zdrojů z Bruselu Řekové změnili postoj, protože na ně začala dopadat domácí ekonomická realita.

Například jen za poslední dva dny lidé  z řeckých bank vybrali zhruba miliardu eur. Velmi špatný je přitom také pohled do státní pokladny, kde chybí přes miliardu eur, kterou Řekové nezaplatili za leden na daních. Jeden z řeckých vyjednavačů agentuře Reuters řekl, že „Řecko otočilo list a získalo prostor pro nadechnutí a vyjednání nové dohody“.

Bez pomoci by Řecko zbankrotovalo

Pátek byl pro Řecko posledním termínem, do kdy mohlo požádat o prodloužení stávajícího záchranného programu. Ten skončí k 28. únoru a bez další pomoci by se Řecko podle ekonomů brzy dostalo do bankrotu a muselo by pravděpodobně opustit eurozónu.

Jednání doposud „vázlo“, protože nová řecká vláda odmítla pokračovat v politice rozpočtových škrtů. Vedení eurozóny naopak trvá na tom, že zadarmo Řecko peníze nedostane.

Podle ekonoma finanční společnosti Roklen Lukáše Kovandy se ale domluva dala očekávat. Evropští politici totiž nechtějí „ztratit tvář“, Řecko se v měnové unii zase potřebuje udržet z ekonomických důvodů. Jak přitom uvedl v online rozhovoru na Aktuálně.cz, Řecko tahalo za kratší konec provazu. „A protože ve zvláště vyhrocených chvílích vítězí peníze nad politickými ideály, může si více trpělivosti dovolit Brusel,“ vysvětluje.

Pracný kompromis

Páteční dohodě předcházel téměř měsíc cestování po Evropě, během kterého se řecký ministr financí Janis Varufakis snažil vyjednat novou pomoc, a dvě neúspěšné oficiální schůzky se zástupci Euroskupiny. Zatím poslední žádost o podporu zaslal šéf řecké pokladny do Bruselu ve čtvrtek, kdy požádal eurozónu prodloužení záchranného programu o šest měsíců.

V dopise například slíbil, že Řecko během té doby neudělá žádný jednostranný krok, který by ohrozil finanční stabilitu, udrží vyvážený rozpočet a bude respektovat ochranný dohled eurozóny, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Zároveň se ale nezmínil ani slovem o úsporných opatřeních, která řecká vláda výměnou za pomoc podnikne.

Mluvčí německého ministra financí Martin Jäger prosbu kvůli tomu okamžitě odmítl s tím, že neobsahuje žádný návrh řešení. Varufakisův dopis podle něj nechal příliš mnoho otázek bez odpovědi. Podobně se vyjádřila i tamní kancléřka Angela Merkelová.

Německý eurokomisař Günther Oettinger zase prohlásil, že Řekové jednali jako sloni v porcelánu a že toho už udělali dost, aby podlomili důvěru evropských partnerů. Spolkové ministerstvo financí později označilo řecký návrh dokonce za „trojského koně“, který má Aténám pomoct pokoutně obejít závazky.

Proč Řecko potřebuje pomoc

Na záchranných půjčkách je jihoevropská země závislá od jara 2010. Od té doby jí trojice věřitelů vypůjčila přes 253 miliard eur, z toho zatím splatila jen 8,4 miliardy eur. Největším věřitelem jsou země eurozóny, které Řecku postupně poskytly téměř 195 miliard eur. Aktuální záchranný program je však dohodnutý jen do konce února.

A bez přísunu evropských peněz čeká Řecko podle expertů brzy bankrot. Vláda sice hospodaří s primárním přebytkem rozpočtu, to znamená, že nyní vybere více, než na „provoz země“ potřebuje, tyto prostředky ale nestačí na splátky dluhů. Už na jaře přitom musí Řecko poslat více než pět miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu, v létě pak 6,4 miliardy eur Evropské centrální bance.

Půjčky přitom mezinárodní instituce nenabízejí zadarmo, výměnou za ně muselo Řecko podniknout řadu škrtů, včetně propouštění státních úředníků, snížení mezd nebo privatizací. V těch by měla země podle Bruselu pokračovat, Varufakis naopak doposud trval na tom, že by země měla dostat „překlenovací pomoc“, během které vláda zvládne sepsat nový seznam úspor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.