Průměrný Čech meziročně zchudl o téměř 10 %

Nejnovější výsledky nadále zkreslují mimořádnosti spojené s loňskou vlnou koronavirové pandemie. Právě v jejím důsledku totiž v loňském druhém čtvrtletí došlo k výplatám bonusů zdravotníkům, a jelikož tato událost letos nebyla zopakována, vyznívá v této skupině zaměstnanců meziroční srovnání přehnaně pesimisticky, když hlásí pokles mezd o 20,7 %. Podobně i na druhém konci žebříčku nalezneme ubytování, stravování a pohostinství s růstem na úrovni 11,3 %, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska. Na druhém místě nalezneme již tradičnější odvětví informačních a komunikačních činností, kde se přidávalo tempem 11,0 % meziročně. Z geografického pohledu rostly mzdy nejrychleji v Praze (5,7 %), nejpomaleji pak v Ústeckém kraji (1,6 %).

Aktuální data, která ukazují na naprosto bezprecedentní meziroční pokles reálných mezd, je podle nás nutno brát s rezervou, jelikož jsou zkreslována loňskými výplatami mimořádných odměn ve zdravotnictví. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že k reálnému chudnutí českých zaměstnanců vlivem raketové inflace dochází a docházet i nadále bude. Ačkoliv totiž inflace z pohledu firem znamená také růst tržeb, jehož část budou ochotny přepustit svým pracovníkům, čím dál více ji budou tlačit nahoru ceny energetických surovin, na nichž české firmy nemají jak významně profitovat. Ve druhém pololetí lze navíc počítat s částečným ochlazováním trhu práce. Propouštění se ovšem v prvním sledu bude pravděpodobně týkat hlavně pozic s nižší kvalifikací, což ve statistickém vyjádření bude paradoxně působit ve směru vyšších průměrných mezd. Ty tak podle nás v letošním roce narostou o solidních 9 %, což ovšem po zohlednění inflace bude znamenat reálné zchudnutí o zhruba 7 %, tedy nejvíce v novodobé historii.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS