01. 07. 2024
Proč “napínavé” francouzské volby dopadají i na české trhy?
Francouzské parlamentní volby odstartované v uplynulém víkendu přináší i pro českou ekonomiku a trhy řadu důležitých otázek. Ostatně česká koruna v reakci na rozhodnutí prezidenta Macrona rozpustit Parlament oslabila přibližně o 0,5 %. O co se tedy z pohledu české ekonomiky hraje?
Pokud by krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové po volbách bylo schopné sestavit vládu, těžko asi očekávat, že se budou realizovat některé důležité projekty směřující k dokončení jednotného vnitřního trhu. Dokončení kapitálového trhu, zejména trhu s rizikovým kapitálem, zcela správně zdůrazňoval prezident Macron jako základní nástroj k posílení evropské konkurenceschopnosti. Lví díl práce ovšem leží v kvalitní implementaci a odstraňování regulatorních bariér na národních úrovních. Program krajně pravicového nacionalistického Národního sdružení míří přitom zcela opačným směrem – k uzavřenější Francii.
Krajní pravice ve Francii hovoří například o potřebě zavést přednostní právo pro francouzské společnosti ve veřejných zakázkách nebo o vystoupení z vnitřního trhu s elektřinou. To jsou vše kroky, které vnitřní trh narušují a kde by se Francie dostala do přímého střetu s Evropskou komisí jako strážkyní pravidel. Dokud bude ve své funkci prezidentem Emanuel Macron, bude sice manévrovací prostor jakékoliv krajně pravicové vlády omezený, ale “leadership” Francie v oblasti vnitřního trhu a konkurenceschopnosti zcela zmizí. Recepty připravované bývalým premiérem Mariem Draghim lehce mohou skončit založené v šuplíku. To by byla špatná zpráva pro malé, otevřené ekonomiky jako Česko, jejichž prosperita závisí kriticky na konkurenceschopnosti Evropy a funkčnosti vnitřního trhu.
Dalším problémem mohou být rozpočtové plány Národního sdružení Marine Le Penové. Pokud by se měly zejména daňové škrty realizovat v plné síle, mohou navýšit deficity veřejných financí Francie o 1-2 % HDP – tj. z dnešních zhruba 5 % k 7 % HDP. To by byla velká zatěžkávací zkouška pro staronová rozpočtová pravidla EU, která již dnes v případě Itálie a Francie ukazují na potřebu poměrně výrazné fiskální konsolidace (redukce výdajů o cca. 0,9 % ročně).
Pokud by se Francie vydala zcela opačným směrem a Evropská komise nad tím shovívavě “přimhouřila oko”, byla by kredibilita rozpočtových pravidel “v troskách” a rizikové prémie u více zadlužených ekonomik by dál narůstaly. A to historicky vzato nikdy nebyla dobrá zpráva ani pro středoevropská aktiva včetně koruny.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
