20. 11. 2025
Plánovaný americký státní investiční fond – startovní signál nové éry geopolitických investic
Novým státním investičním fondem americký prezident Trump předefinovává vztah mezi státem, trhem a kapitálem: celní příjmy jsou směrovány do strategických investic, jejichž cílem je zajistit růst a geopolitický vliv. „Tento příklad již vytváří precedent po celém světě,“ říká Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. „Mnozí investoři chtějí být u toho a ne jen přihlížet z povzdálí.“
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření státního investičního fondu financovaného z celních příjmů a státních aktiv. Iniciativa má zároveň plnit několik cílů: zaprvé stabilizovat veřejné finance s ohledem na přibližně 38 bilionů dolarů státního dluhu; zadruhé financovat daňové úlevy pro voliče; a zatřetí podpořit strategické investice do infrastruktury, technologií a průmyslu, aby se Spojené státy staly ekonomicky nezávislejšími a mohly čelit konkurentům, jako je Čína.
„Finanční suverenita je novou formou národní síly,“ uvedlo americké ministerstvo financí. Podle nezávislé Monetary Investment Review (MIR) je fond vnímán jako signál mezinárodním investorům a partnerským státům: ekonomiky bez vlastních strategických kapitálových rezerv budou čím dál více považovány za „varovné signály“ tržního rizika.
„Americká iniciativa má několik precedensů a již inspiruje následovníky,“ vysvětluje Zendulka. Například Indie zvažuje vytvoření fondu ve výši 50 miliard dolarů pro globální strategické investice. Po protestech proti korupci zřídila mongolská vláda fond ve výši 1,5 miliardy dolarů na podporu obnovitelných zdrojů energie, datových center a zvláštních ekonomických zón. Keňa spoléhá na komoditami krytý státní fond na podporu infrastrukturních projektů a snížení závislosti na zahraniční pomoci. Indonésie mezitím spravuje více než jeden bilion dolarů prostřednictvím fondu Danantara. Tento, sedmý největší státní investiční fond na světě, kontroluje všechna státní podniky a působí jako klíčový motor industrializační a zaměstnanostní politiky země.
„Tyto trendy mají zásadní dopady na investiční strategii,“ říká Zendulka. Státní investiční fondy se jako geopolitické nástroje moci již nechovají pasivně; jejich alokace kapitálu se stále více řídí strategickými zájmy, nikoli čistě tržní logikou. Objevuje se globální soutěž nejen o výnosy, ale také o vliv. K „finanční suverenitě“ se přidává energetická autonomie jako geopolitický cíl. „Zatímco USA a Indie mohou díky monetizaci aktiv zmírnit tlak na své rozpočty, Evropa nadále spoléhá na tradiční deficitní financování, což investoři vnímají skepticky,“ upozorňuje Zendulka. Regiony jako EU – postrádající koordinovanou investiční strategii – tak pravděpodobně patří mezi poražené.
Mezi sektory, které by měly profitovat, patří infrastruktura, energetika, technologie, umělá inteligence, obranný průmysl, zpracování surovin a americká výroba. „Celosvětově lze očekávat zvýšenou poptávku po dluhopisech, zelených dluhopisech a projektech veřejně-soukromého partnerství,“ říká Zendulka, „stejně jako rostoucí zájem o private equity, reálná aktiva a infrastrukturní ETF. V krátkém horizontu tyto fondy podporují růst. V dlouhodobém horizontu však nesou rizika,“ varuje Zendulka, „pokud budou výnosy nízké nebo se nedostaví, mohou fondy zvýšit veřejný dluh a nepřímo přispět k inflaci.“
Více informací naleznete zde: www.moventum.cz
