Nositel Nobelovy ceny za ekonomii a klasik ekonomického liberalismu Milton Friedman nebyl ani v 94 letech vnímán jako muž minulosti. Znovu jsem si to připomněl nad archivním rozhovorem, který mi poskytl během návštěvy Česka v září 1997.
Připomeňme si tu dobu, kdy euro bylo ještě vzdáleným projektem, ale jinak Evropa trpěla podobnými ekonomickými neduhy, jaké známe v současnosti:
„Připisuji velký vliv jevu zvanému hysteréze, který spočívá v tom, že určitá změna pokračuje ve svém vlivu ještě dlouho poté, kdy okolnosti, které tuto změnu vyvolaly, zanikly.
V Evropě to například znamená, že budete mít vysokou nezaměstnanost nezávisle na tom, co původně tuto nezaměstnanost vytvořilo.
Skutečnost, že lidé jsou po dlouhou dobu bez práce, snižuje jejich kvalifikaci, výkonnost, schopnost vyvinout pracovní úsilí.
REKLAMA
A dokonce i když se vrátíte k politice, která považuje za prvořadý cíl odstranění nezaměstnanosti, zůstane nezaměstnanost na určité zvýšené úrovni.
Po celé poválečné období měla Evropa hospodářství s mnohem vyšší mírou regulace a vnějších zásahů než Spojené státy.
Byly zde mzdové předpisy, omezující pravidla pro najímání a propouštění lidí a další. Přesto v prvních 20 nebo 30 letech po válce Evropa měla nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy, ale po těchto prvních dekádách evropská nezaměstnanost výrazně převýšila nezaměstnanost v USA.
