23. 07. 2026
O neudržitelnosti nízkých cen potravin v ČR aneb proč máslo nebude navždy levné
Ceny českých potravin letos pokračují v jízdě plné překvapení. Společně s nápoji a tabákem v červnu meziročně klesaly o více než 1 %, přičemž samotné potraviny zlevnily o více než 3 %. Právě tento vývoj byl jedním z hlavních důvodů, proč celková inflace zpomalila z 2,1 % na 1,5 %. Pro nás to představovalo důvod k mírnému snížení odhadu inflace pro rok 2026. Z pohledu roku 2027 však nadále zůstáváme spíše pesimističtí. Další zlevňování potravin považujeme za neudržitelné a nízké ceny v letošním roce podle nás pouze vytvářejí prostor pro výraznější meziroční zdražování v roce příštím. Proč?
Za prvé, za letošním poklesem cen stojí především mléčné výrobky, tuky a některé vybrané masné produkty. Jednoznačným premiantem jsou mléko a máslo, kde Česko s určitým zpožděním kopíruje vývoj v Německu a cenové výkyvy navíc často ještě zesiluje. Mléko i máslo totiž bývají v českých obchodech pravidelně součástí slevových akcí. Jejich letošní zlevnění však nemá strukturální charakter. Jde především o důsledek předchozího výrazného růstu cen v letech 2024–2025, na který reagovala vyšší produkce, podpořená zároveň levnějšími krmivy. Nic z toho však není trvalého charakteru.
Za druhé, situaci zásadně mění i stále uzavřený Hormuzský průliv. Inflační šok spojený s Hormuzem by se časem měl promítnout také do cen potravin. Jednak prostřednictvím dražších hnojiv a vyšších nákladů rostlinné výroby, jednak skrze růst cen krmiv, který se následně přenese do cen masa a mléčných výrobků. K tomu je třeba připočíst i ceny plynu a elektřiny, které v posledních týdnech v návaznosti na novou eskalaci konfliktu na Blízkém východě začaly citelně růst. Cena zemního plynu se již pohybuje kolem 60 EUR/MWh. Procesy, jako je pasterace nebo sušení mléka, jsou přitom energeticky náročné a vyžadují dodávky plynu za rozumnou cenu.
I proto v příštím roce předpokládáme růst cen potravin minimálně kolem 4 %, tedy mírně nad historickým průměrem. Pokud k tomu připočteme dražší energie, které letos naopak stále zlevňují, a přetrvávající zvýšenou inflaci ve službách, dostáváme se na začátku příštího roku k celkové inflaci v pásmu 3–4 %. Možná i proto finanční trhy současnou nízkou inflaci v zásadě přehlížejí a poslední eskalace napětí na Blízkém východě je vedla ke zvýšení sázek na další růst úrokových sazeb.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
