10. 10. 2025
Nová vláda bude chtít “řešit” ceny energií
Soudě podle prvních vyjádření vítězného hnutí ANO, budou jednou z hlavních hospodářských priorit nově vznikající vlády ceny energií. Na strojírenském veletrhu v Brně Karel Havlíček podle Hospodářských novin slíbil, že vláda musí “snížit ceny energií nebo alespoň zajistit, že už neporostou”. Značné části průmyslu asi bude mluvit z duše. Při pohledu do jeho struktury je jasně patrné, že energeticky náročná odvětví jako zpracovatelé základních kovů nebo sklářský a keramický průmysl jsou stále pod velkým tlakem.
Úroveň jejich produkce spadla od startu energetické krize v průměru o 25 % a i když stabilita cen energií přinesla nakonec i stabilizaci výroby, energeticky náročné sektory zůstávají pod tlakem a ve výrazné nejistotě. Je to vidět i na nových objednávkách, které například u zpracovatelů základních kovů pokračují v poklesu o více než 5 %. Situace v energeticky náročných odvětvích tak relativně ostře kontrastuje s ostatními průmyslovými odvětvími – zejména segmentem automotive, kde je výroba oproti roku 2019 více než 25 % v plusu. Žádné řešení však asi nebude jednoduché a rychlé…
Když se díváme na srovnávací statistiky Eurostatu, vychází nám, že ceny silové elektřiny jsou skutečně oproti USA stále zhruba dvakrát až třikrát vyšší – je to však celoevropský fenomén (daný primárně méně příznivým výrobním mixem). Oproti ostatním evropským zemím má však Česko ceny silové elektřiny pro velké odběratele (s výjimkou Francie a zemí na severu Evropy) obdobné. Liší se však o něco výrazněji při zahrnutí veškerých daní a poplatků (včetně poplatku za obnovitelné zdroje – POZE).
Asi i proto Karel Havlíček mluví o snížení regulované složky ceny elektřiny, která je v kompetenci státu. To by skutečně mohlo pomoci, šlo bylo však o velmi nákladné opatření, které by vytvořilo v rozpočtu “díru” v hodnotě desítek miliard korun ročně. Navíc by šlo pravděpodobně o plošné opatření, které by pomohlo i té části české ekonomiky, pro kterou nejsou ceny energií klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Rozpočtová “díra” by šla teoreticky “zalepit” využitím peněz z Modernizačního fondu – kde končí peníze z emisních povolenek. To by ale jen přesunulo problém jinam – peníze by pak chyběly na zateplení nebo modernizaci tepláren. Rychlá a jasná cesta k nižším cenám energií se tak nebude hledat lehce.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
