Neděle 20. června. Svátek má Květa.

Nová mapa: Česko má 360 kilometrů silnic smrti. Podívejte se

Investice 11.11.2014 | 15:30 0 Komentářů

Pro řidiče jsou nejvíce rizikové silnice s nepřehlednými horizonty a křižovatky s odbočování doleva. Nejnebezpečnější je silnice číslo 43.

Nová mapa: Česko má 360 kilometrů silnic smrti. Podívejte se

Praha – Každý dvacátý kilometr českých silnic první třídy a dálnic je nebezpečný. Z celkem 6500 kilometrů, které se nacházejí na území České republiky, je pro řidiče skutečně nebezpečných 25 úseků, které v souhrnu měří 360 kilometrů. Nejrizikovější je silnice číslo 43 v úseku od polských hranic u obce Králíky.

Ukazuje to riziková mapa EuroRap, kterou v rámci Evropského programu hodnocení bezpečnosti silnic ve spolupráci s ústředním automotoklubem ÚAMK vypracovala společnost AF-Cityplan. Mapa vychází z porovnání počtu dopravních nehod s těžkými a smrtelnými zraněními s intenzitou dopravy na daném úseku a jde o průměr z posledních tří let. Současná mapa tedy vychází z údajů z let 2011 až 2013.

Největší procento rizikových silnic se nachází ve Středočeském, Libereckém, Zlínském, Moravskoslezském a Pardubickém kraji. Rizikové úseky se často nacházejí také v příhraničních oblastech republiky.

„Mnohé z těchto silnic stále nejsou ve stavu, kdy by po nich bylo bezpečné jezdit rychlostí devadesát kilometrů v hodině. A motoristé přitom předpokládají, že pokud jsou na silnici první třídy, tak by tato rychlost měla být pro ně bezpečná,“ vysvětluje jednatel AF-Cityplan Jiří Landa.

Silnicí s nejvyšší mírou rizika byla letos vyhodnocena komunikace číslo 43, konkrétně v úseku dlouhém 9,5 kilometru od polských hranic u obce Králíky. Také druhé místo patří silnici číslo 43. Tentokrát jde o úsek kolem Lanškrouna v Pardubickém kraji dlouhý zhruba třicet kilometrů, který se táhne od hranic Olomouckého kraje po křižovatku se silnicí 1/35. Mezi vysoce rizikové silnice patří také známá „motorkářská“ cesta z Mělníku směrem na Českou Lípu i spojovací silnice číslo 16 z Řevničova do Slaného.

Dálnice naopak v kritickém stavu nejsou, na nich mapa ukazuje nízké nebo středně nízké riziko, tedy dva nejméně rizikové stupně bezpečnosti.

Pozor na horizonty

Nejnebezpečnějšími místy na silnicích jsou nepřehledné horizonty a křižovatky, na nichž se odbočuje doleva a není zde vybudován odbočovací pruh.

„K tomu, aby se silnice stala bezpečnou, je nutno oddělit oba směry od sebe svodidly, vyloučit z této silnice zranitelné účastníky, tedy chodce a cyklisty, odstranit nebezpečné pevné prvky a zřídit mimoúrovňové křižovatky. Pak se tato silnice stane rázem až pětkrát bezpečnější než předtím,“ vysvětluje Landa, podle kterého nyní riziko na silnicích klesá hlavně kvůli bezpečnějším vozidlům a také díky lepšímu fungování záchranných složek.

(Pokud máte problém se zobrazením mapy v úvodu tohoto textu, pak pokračujte na web ÚAMK, kde je mapa v původní velikosti.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.