Když se zeptáte obchodního ředitele firmy ČEZ Alana Svobody, jak se mu žije s policejním stíháním na krku, není mu moc do řeči.
„Tak to jste ťal do živého,“ pronese tento drobnější třicátník svým hlasem dabingového herce a po chvíli mlčení dodá, že je to „velmi nepříjemné“.
Už rok a čtvrt ovšem není zcela jasné, co Svoboda vlastně udělal. Tedy v hrubých rysech to jasné je, jenže chybí jasný výklad, se kterým si justice a lidé placení za dozor nad kapitálovým trhem dávají velmi na čas. Přitom jejich závěry budou pro podnikání v Česku velmi důležité.
Alan Svoboda (34) udělal loni koncem dubna něco, nad čím povytáhne obočí každý policajt trochu víc zběhlý v kriminalitě „bílých límečků“. Těsně před zveřejněním výročních výsledků nakoupil manažer ČEZ akcie své firmy.
Podle zákona svůj obchod ohlásil na Komisi pro cenné papíry (KCP). Pak počkal zhruba měsíc a půl, až se akcie zhodnotí, a se ziskem v řádu statisíců je prodal.
REKLAMA
Od devadesátých let je přitom justice především v USA a Evropské unii na tyto obchody velmi háklivá, příliš okatě totiž porušují princip rovnosti na kapitálovém trhu.
Manažeři z principu mají důležité informace ovlivňující cenu akcií dříve než ostatní a mohou na tom vydělávat.
Proto státy dbající na férová pravidla byznysu zakazují manažerům, aby v kritickém čase (obvykle několik dnů) před zveřejňováním výsledků hospodaření nakupovali akcie firem, které řídí.
Přísné zákony přijalo před vstupem do EU i Česko, první větší případ zdejšího zneužití informací v obchodním styku (v byznysu se tomu říká insider trading) byl tedy Svobodovým přičiněním na světě. Problém ale je, že ani po patnácti měsících neznáme výsledek, dá se jen tušit.
REKLAMA
Vyřešit tuto kauzu není samozřejmě práce na jedno odpoledne, ale že by se měla táhnout déle než rok? Vždyť jde o to vyslechnout Svobodu a jeho kolegy z ČEZ, srovnat data finančních operací, prověřit, k jakým informacím Svoboda jako člen vedení měl a neměl přístup, zjistit si informace o akciových kurzech ČEZ.
Napřed se téhle práce ujala Komise pro cenné papíry, dodnes ale případ neuzavřela. Proto podle mluvčí České národní banky Pavlíny Bolfové neposkytují žádné informace.
„Proč to trvá tak dlouho? Je to složitý případ, navíc pracujeme v zákonných termínech,“ říká Bolfová. Od lidí z KCP se hned tak nějakých výsledků nedočkáme, Svobodovo šetření totiž přerušili ve chvíli, kdy policie (konkrétně protikorupční útvar) také po měsících šetření letos v dubnu Svobodu obvinila z trestného činu.
V tu chvíli ministři průmyslu a financí z titulu většinového akcionáře přinutili Svobodu, aby opustil místo v představenstvu ČEZ a manažer odešel na vynucenou dovolenou. Další zvrat přišel začátkem července.
ČEZ obdržel právní posudky, které si nechal udělat. Podle nich Svoboda trestný čin nespáchal, ředitel se tedy vrátil zpět do funkce. Navíc se souhlasem vlády.
„Nemůžeme odpovídat za každého manažera firmy ČEZ. Pro nás jsou důležité posudky renomovaných autorit, které jednoznačně říkají, že pan Svoboda se ničeho nedopustil,“ řekl mluvčí ministra průmyslu Jiří Havlíček.
Problém je, že to podstatné stále ještě nekončí. „Existuje důvodné podezření, že byl spáchaný trestný čin,“ trvá na trestním stíhání mluvčí pražského státního zastupitelství Martin Omelka. A kdy tedy bude případ vyřešen? „To se nedá říct,“ říká Omelka. „Případ je složitý. Může to trvat dva měsíce nebo taky půl roku.“
Celý článek najdete v týdeníku Respekt.
