Středa 20. března. Svátek má Světlana.

Lékem na krizi jsou investice do vzdělání, výzkumu a infrastruktury

Na setkání Klubu finančních ředitelů, které proběhlo 3. června v sálu Boccaccio Grand Hotelu Bohemia, se debatovalo o tom, jak vyzrát na hospodářskou krizi. (Tisková zpráva k fóru CFO – „Krize a jak na ni“)

Během večera hovořili člen kabinetu místopředsedy Evropské komise Guntera Verheugena a kandidát do Evropského parlamentu Jiří Plecitý, předseda představenstva a generální ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman, zástupce NERV, předseda představenstva EEIP a ředitel IES FSV UK Michal Mejstřík, první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast dopravy a dopravní infrastruktury a prezident FTL-First Transport Lines Jaroslav Hanák. Diskusi moderoval prezident Klubu finančních ředitelů a managing director CEE společnosti Arhtur D. Little Dean Brabec.

Lubor Žalman na úvod řekl, že Česká republika je na tom, co se týče úvěrování, docela dobře. České banky podle něj za krizi nemůžou a jsou zdravé, protože díky české spořivosti mají dostatek vkladů, a tudíž zde neexistuje takový problém v likviditě. Zatímco však úvěry pro domácnosti ještě rostou, tak pro podniky naopak klesají. Banky se musí kvůli velkému riziku nesplácení úvěrů chovat obezřetněji a své klienty si více „proklepnout“. Nesplácení úvěrů může být podle něj do budoucna vysoké, možná až na úrovni Velké deprese z třicátých let.

Krátkých peněz půjčovaných do jednoho roku je dostatek, problém je však s dlouhými penězi půjčovanými na tři, pět, deset a více let, kterých je extrémní nedostatek. Nebezpečím pro financování podnikání je rovněž i to, že státní dluhopisy jsou pro banky lukrativní a půjčování peněz státu vytlačuje potenciální úvěry pro podnikání. Podle Žalmana by v druhé polovině tohoto roku mohla krize dosáhnout dna, ale růst se čekat nedá.

Jaroslav Hanák kritizoval české banky a vadí mu na nich, že zisky českých poboček jsou ze 60 procent z poplatků. Paprsky oživení hospodářství nevidí. Třetí čtvrtletí bude velmi špatné, protože Německo je na tom dost bídně. Hanák od státu žádné zázraky nečeká, ale jako jeho hlavní priority vidí: 1) investování peněz do aplikovaného výzkumu (Česko je s počtem přijatých patentů skoro nejhorší v Evropě), 2) vzdělanost pracovní síly, 3) dopravní infrastruktura (zastavení projektů by se dlouhodobě prodražilo), 4) odpovědný přístup politických elit (nesmí podlehnout lacinému populismu, musí se sáhnout na mandatorní výdaje).

Poradce eurokomisaře Günthera Verheugena Jiří Plecitý
hovořil o tom, že  ČR je otevřená ekonomika závislá na exportu. Panika podle něj není v Česku tak silná jako na západ od našich hranic a psychologický moment je podle něj velice důležitý. To nejhorší v sociálních dopadech krize nás ještě čeká. Je otázkou, zda se budoucí vývoj bude podobat grafu ve tvaru L či V. Plecitý rovněž podpořil aplikovaný výzkum, problémem je, jak jeho výsledky proměnit v konkrétní produkty na trhu. Velkou výzvou je také odbourávání regulací. Měli bychom se poučit z finského modelu, kdy Finsko v době své hospodářské krize hodně investovalo do výzkumu, vzdělání a vyspělých technologií.

Podle Michala Mejstříka čelí globální ekonomika po období rychlého růstu (který rozvojem tržní ekonomiky bezprecedentně pomohl i mnoha rozvojovým zemím) hlubokým strukturálním problémům – zejména trvale neudržitelných deficitů fiskálních, obchodních i rostoucího dluhu domácností a firem na straně mnoha vyspělých zemí financovaných úsporami rychle se rozvíjejících zemí, které jsou manifestovány finanční krizí a ekonomickou recesí. Ale krize je ozdravný proces a je to přirozená cesta, z níž vyjdou ti nejsilnější. Ze strany Evropské unie vidí regulatorní selhání, kdy v roce 2005 došlo sice k jistému poklesu regulací, ale v dalších letech následuje vytrvalý růst unijních těžkopádných předpisů. Lisabonská strategie rovněž selhala. V západní Evropě také dochází k negativnímu jevu, kdy zaměstnanost v nejméně produktivních oborech roste, zatímco v těch nejvíce produktivních klesá. V Německu je problém, že zaměstnanci zůstávají nadále v zaměstnání, ačkoli pro ně již de facto není práce. Tento čas by měli raději využít na přeškolení. Na rozdíl od Číny, Indie ale i USA vidíme v Evropě protikrizové balíčky, které sice zmírňují dopady krize, ale mnohdy blokují nutné strukturální změny.

Také podle Mejstříka je nutné investovat do infrastruktury a do vzdělání a financovat je mj. z rozpočtově neutrálních zdrojů – z prodeje postkjotských emisních povolenek a strukturálních fondů. Mejstřík vidí obrovský problém v tom, že při poklesu daňové výnosnosti poměr mandatorních výdajů vytlačuje nemandatorní výdaje, což se projevuje i při rozpočtovém určení daní pro města a obce, jejichž rozpočty tak mohou být o 10 až 25 procent chudší. To vyvolá potíže při (spolu)financování projektů ze strukturálních fondů. Český stimulační balíček NERV byl co možná „štíhlý“, rychle proveditelný exekutivními zásahy na podporu udržení pracovních míst, úlevu cash flow firem a rekvalifikaci pracovníků pro strukturální změny a zvýšení konkurenceschopnosti českých firem, ale nemohl aspirovat na zvrat poklesu zahraniční poptávky malé otevřené české ekonomiky.

Dean Brabec poté položil dotaz, jak hodnotit opatření NERV. Podle Hanáka přišla pozdě. Nezaměstnanost 8,2 procenta podle něj vůbec nic není, protože 2/3 z těchto lidí jsou buď příživníci nebo pracují v šedé ekonomice. Každý podnik si podle něj v době krize musí z 99 procent pomoci sám, protože vláda je ovládána populismem. Z aplikovaných opatření se mu zamlouvá podpora vzdělání, podpora exportu a snížení sociálního a zdravotního pojištění. Rovněž ekonomická diplomacie je podle něj velice důležitá. Hanák podpořil šrotovné, protože tak prý Německu vyjádříme vděčnost za to, že Angela Merkelová zavedla šrotovné, které pomohlo českým automobilkám.  

Plecitý ocenil to, že NERV se inspiroval i tím, na čem se shodly i ostatní státy EU. Reakce podle něj byla přiměřená. U dalších případných fiskálních impulzů by si počkal na to, zda ty dosavadní přinesou nějaké hmatatelné výsledky. Plecitý rovněž bránil svého zaměstnavatele, když říkal, že se Verheugen poctivě snažil snižovat regulaci. Pozastavení chemické směrnice REACH, které by pomohlo byznysu, je podle něj nerealistické. Na další opatření na úrovní EU budou mít vliv blízké volby do Evropského parlamentu.

Po debatě klasicky následoval společenský večer spojený s rautem a ochutnávkou vín od společnosti Ferdinand Pieroth. Během večera byli do Klubu finančních ředitelů rovněž přijatí noví členové. 

Na dalším setkání CFO Clubu, které proběhne ve středu 5. srpna 2009, budou finanční ředitelé pokračovat diskusí spojenou s krizí a to na téma Insolvence, exekuce a krizový management. Setkání se opět uskuteční v Grand Hotelu Bohemia.

Mediálním partnerem konference byl portál Investujeme.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.