Sobota 22. února. Svátek má Petr.

Kuponová privatizace byla dobrá, ale

Prospěla lidem této země kuponová privatizace? Ano 56,3%, ne 38,5%, nevím 5,2%. Přesně před 15 lety se začaly prodávat kupnové knížky…

Přesně před patnácti lety (říjen 1991) se začaly prodávat kuponové knížky, jedna za tisíc korun. Do února 1992 si je zaregistrovalo 8 565 642 občanů České a Slovenské Federativní Republiky, z toho 5 977 466 České republiky.

Zcela nepochybně jen málokdo z nich prodělal. Krátkodobě tedy na kuponové privatizaci vydělali a průměrný zisk na jednu knížku se odhaduje na patnáct tisíc korun.

Z dlouhodobého hlediska je problém složitější, a to i když odhlédneme od sporů o tom, byla-li kuponová privatizace prostředkem k převedení státního majetku do soukromých rukou nebo velkým podvodem, popřípadě měla-li se více právně regulovat, či nikoli.

V každém případě po ní zůstaly obrovské dluhy, které bude nutné splatit. Ať tak či onak nejdůležitější bylo, že se privatizovalo, a v tomto duchu se i nese většina kladných odpovědí, kterých tentokrát bylo 56 procent.

Snad nejpregnantněji tuto zvláštní ambivalenci vyjádřil v dlouhé a vyčerpávající odpovědi respondent:

„Kuponová privatizace byl dobrý nápad a úplně skvělý, kdyby zároveň vznikl kapitálový trh. Místo investičních fondů, které umožňovaly ,zájmovým skupinám‘ levně zkoncentrovat vlastnictví, ovládnout a vytunelovat podniky a ,oškubat‘ nezkušené držitele akcií, měl vzniknout fungující kapitálový trh.“

„Kdyby lidé mohli prodat své akcie prostřednictvím fungujícího a transparentního kapitálového trhu strategickým zahraničním investorům, za prvé by prodejem akcií získali vyšší objem finančních prostředků, který by povzbudil spotřebu, což by akcelerovalo rozvoj všech odvětví ekonomiky.“

„za druhé by se vlastnictví privatizovaných subjektů postupně koncentrovalo do rukou především zahraničních a finančních investorů, kteří by vesměs postupovali standardním způsobem a měli by zájem vlastněné podniky rozvíjet, a nikoliv vykrást a zlikvidovat.“

„Za třetí by v celé společnosti mnohem rychleji vznikla standardní ekonomická kultura a občané by nabyli důvěru ve fungování finančních institucí a kapitálových trhů; za čtvrté bychom se vyvarovali stovek privatizačních kauz.“

Celý článek najdete v týdeníku Euro v rubrice Manažerský barometr.

Tweet 20

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.