13. 09. 2022
Komentář: Nejisté vyhlídky české koruny
Koruna je od začátku války na Ukrajině – s přestávkami – pod tlakem. Z měny, která měla našlápnuto k rychlému posilování, poháněnému i rekordními úrokovými sazbami, se pro zahraniční investory stala rizikovým aktivem, kterým doba zvýšených nejistot rozhodně nepřeje. A protože si je ČNB vědoma potenciálních inflačních důsledků slabé měny, nezbývá, než aby ji bránila pomocí stále větších intervencí na devizovém trhu.
Zatímco na začátku války na Ukrajině stačilo k obraně koruny poměrně málo, od května ČNB vyprodává ze svých devizových rezerv miliardy eur, aby měna zůstala stabilizovaná pod hranicí 26 CZK/EUR. Celkem už takto na trhu vydala přes 20 mld. eur, z toho téměř polovinu jen v červenci. Srpnové statistiky devizových operací centrální banka ještě nevydala, avšak její aktivity se i v tomto měsíci zřejmě pohybovaly v řádu miliard eur.
Důvody tlaku na českou měnu jsou v zásadě dva. Tím prvním je rostoucí atraktivita stále více úročených hlavních měn, která strhává pozornost investorů (zvlášť v časech zvýšené averze k rizikovým aktivům, mezi něž česká měna, jak už jsem uvedl, z pohledu zahraničních investorů patří). Tím druhým, ryze domácím, jsou slabé ekonomické fundamenty. Zjednodušeně: při pohledu na vývoj obchodní bilance, respektive běžného účtu platební bilance, je zřejmé, že česká ekonomika potřebuje v důsledku vysokých cen dovozu stále více zahraniční měny, kterou jí však zaostávající export není schopen dodávat. Obchodní bilance se tak propadá do stále většího deficitu a bere s sebou i nedávno ještě přebytkový běžný účet platební bilance.
Jedinou oporou se v posledním roce stal pro korunu úrokový diferenciál. S tím, jak zahraniční centrální banky začaly – byť se zpožděním – navyšovat své úrokové sazby, zatímco ta česká se rozhodla už dále nepokračovat, se ovšem tato výhoda postupně snižuje. A se zhoršujícím se ekonomickým výhledem v situaci rostoucích dovozů už zahraničním investorům zužující se úrokový diferenciál evidentně nestačí.
Otázka, co čekat od koruny v nejbližších měsících, bude tedy primárně záviset na dalším postupu ČNB. S růstem sazeb už nepočítají vlastně ani finanční trhy, a tak vše se bude odvíjet od ochoty centrální banky dál prodávat eura ze svých rezerv, respektive nakupovat koruny, alespoň do té doby, než se celková ekonomická situace vyjasní. Prostor k takovému postupu má ještě docela velký, i když zmíněné rezervy nejsou v tomto směru neomezené. V každém případě, pokud by se rozhodla korunu v nejbližší době opustit a zanechat ji svému osudu, ještě více oddálí naplnění inflačního cíle, který si na posledním zasedání „strategicky“ posunula dále do budoucnosti. Případným uvolněním koruny tak může ČNB více ztratit než získat. A to nejenom z pohledu inflačního cíle, ale i své kredibility. Nemluvě o ztrátě výhody, kterou přináší nákup korun na trhu, za které pak nemusí platit sedmiprocentní úrok.
REKLAMA
V tuto chvíli proto lze jen těžko hledat důvody, proč by česká měna měla opět dobýt své nedávno ztracené pozice. Na konvergenční hru – růst cen dluhopisů, který by nalákal zahraničí – je zatím ještě docela brzo, stejně jako na pozitivní obrat ekonomiky.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
