Neděle 28. února. Svátek má Lumír.

Klaus: ČNB pomáhá intervencí vládě umazat dluh

Investice 16.03.2014 | 14:09 0 Komentářů

Bývalý prezident to řekl na půdě Vysoké školy ekonomické. Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl popírá, že by se centrální banka stala součástí spiknutí.

Klaus: ČNB pomáhá intervencí vládě umazat dluh

Praha – Listopadová intervence České národní banky nesloužila pouze k boji s deflací, jejím dalším cílem mohlo být i smazat obří dluhy české vlády. Na Vysoké škole ekonomické (VŠE) to řekl exprezident Václav Klaus.

Podle něj se ČNB oslabením kurzu koruny pokusila vědomě rozpoutat inflaci. Dluhy, které mají konkrétní hodnotu, by tak při vyšších cenách reálně zlevnily.

„Osmdesát procent poválečného dluhu Velké Británie po druhé světové válce bylo vymáznuto, jen do roku 1970, inflací,“ řekl Klaus na zasedání Vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE.

„Politické a bankovní elity si uvědomují obtížnost splácení dnešních dluhů standardními metodami. Tedy takovými, které znamenají, že by vzniklý dluh někdo musel ze svých zdrojů splácet,“ napsal již ve svém listopadovém politickém komentáři.

S tím souhlasí i děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík. „Z dlouhodobého hlediska je tato myšlenka jednoznačně nosná. Nevím, jestli to měli v záměru i členové bankovní rady ČNB, ale v odborných kruzích se již dlouho spekuluje, jak budou chtít řešit dluhy vyspělé kapitalistické země, které jsou ještě více zadlužené než my,“ říká. Vyjmenovává například Spojené státy americké, Itálii nebo Francii.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl ale popírá, že by se centrální banka stala součástí nějakého celosvětového spiknutí. „Tento argument mi přijde jako neobhajitelný. Centrální banky nemají žádný zájem na vysoké inflaci, takže pokud by k ní někdy mělo dojít, vyvolá ji politická elita,“ tvrdí.

Konec světa by nenastal

Přímo ČNB odůvodnila svůj listopadový zákrok jako opatření proti deflaci, tedy poklesu cen, který by podle ní ochromil domácí spotřebu.

„Analyzuji-li dnešní čísla, tak je naprosto evidentní, že kdybychom to neudělali, tak v tuto chvíli by začala deflační perioda. Kdybychom ji potřebovali ukončovat rychleji, tak ji bez použití kurzu stejně neukončíme,“ napsal v lednu guvernér ČNB Miroslav Singer.

Podle Klause ovšem deflační spirála tuzemské ekonomice nijak nehrozila ani nehrozí. „Žádnou hrůzu ze slova deflace nemám, a to jak z toho důvodu, že u nás vznik deflace neočekávám, tak proto, že by, i kdyby k ní došlo, žádný konec světa nenastal,“ uvedl. 

Protitržní krok?

„Zprávu, že bankovní rada přijala regulační opatření a uměle tak zasáhla do prostředí, které do té doby víceméně odráželo stav české ekonomiky, jsem přijal nemile,“ prohlásil také Ševčík, který podle svých slov nepochopil pohnutky k intervenci.

„Všechny členy bankovní rady jsem doposud považoval za ekonomy, kteří byli protržní a liberální,“ řekl a vyzval Hampla, aby bankovní rada své hodnocení přehodnotila. Během svého projevu také poděkoval členům bankovní rady, kteří pro intervenci podle jeho slov nehlasovali, tedy Kamilu Janáčkovi, Pavlu Řežábovi a Evě Zamrazilové. Tu ve funkci od března vystřídal předseda Zemanovy úřednické vlády Jiří Rusnok.

„Hlasování nebylo dosud zveřejněné, pokud tady nějaká jména padla, tak jsou to domněnky nebo hypotézy konkrétních řečníků,“ reagoval na tento výčet Hampl.

„Míra volnosti kurzu nijak nevypovídá o volnosti ekonomiky. Mezi nejsvobodnější trhy světa bývají řazeny Hongkong, Singapur. Nevím, jestli to víte, ale Hongkong má kurz pevně zafixovaný k dolaru,“ reagoval dále Hampl.

Vyvrátil také hypotézu, že by Česko zažívalo takzvanou dobrou deflaci, při které roste konkurenceschopnost i produktivita. Ke zvyšování cen v důsledku intervence podle něj zatím navíc nedošlo. „Nepřišel žádný inflační šok. Na začátku roku jsme zaznamenali nejnižší meziměsíční lednovou inflaci za existenci samostatné republiky,“ zdůrazňuje.

ČNB chtěla podpořit spotřebu

Hlavním důvodem pro intervenci ČNB byla snaha podpořit spotřebu tuzemských domácností. Ta by měla podle listopadového odhadu expertů oživit mezi květnem a listopadem tohoto roku.

„Slabší koruna podpoří vývoz a následně i investice v průmyslu. To se začne promítat do vyšší zaměstnanosti, rychlejšího růstu mezd a spotřeby,“ uvedl již dříve Petr Král, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz v ČNB.

„K oživení spotřeby už nutně musí dojít i bez opatření centrální banky, protože spotřeba je v současné době v reálném vyjádření ještě pod úrovní roku 2008,“ říká Ševčík pro Aktuálně.cz. Nyní se ale „výsledné číslo“ podle něj zvýší hlavně proto, že vzrostou ceny zboží, které by domácnosti spotřebovaly i bez znehodnocení koruny.

„Doufám, že přijdete i příště, až už se ukáže, že intervence byla katastrofa,“ řekl na závěr diskuse děkan Národohospodářské fakulty Hamplovi.

Klaus zhodnotil rozpravu slovy, že nemá o zákroku ČNB smysl dále diskutovat, protože „pan viceguvernér má zacpané uši“.

Hampl naopak odprezentoval seznam odborné literatury, který by si kritici intervence podle něj měli nastudovat. Zároveň jej podle jeho slov zklamalo, že skutečně „relevantní“ polemiku se zákrokem ČNB četl pouze jednu, a to od profesora Martina Mandela z VŠE.

Celý Klausův projev si bude možné přečíst ve čtvrtečním vydání časopisu Ekonom.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.