03. 06. 2026
Inflace v eurozóně překonala 3 %. ECB zvýší úrokové sazby. Jak zareaguje ČNB?
Cenové tlaky v eurozóně nabírají na obrátkách. Celková inflace v květnu meziročně vzrostla na 3,2 % a dostala se na nejvyšší úroveň od září 2023. V souladu s očekáváním se zvýšila také jádrová inflace, která odráží sílu domácích cenových tlaků, a to z 2,2 % na 2,5 %.
Trhy očekávají v příštím týdnu od ECB jednoznačnou odpověď – zvýšení základní úrokové sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,25 %.
Stane se tak pravděpodobně i přesto, že v čerstvých inflačních číslech zatím nejsou patrné výrazné sekundární efekty – tedy přelití prvotního energetického šoku do zbytku ekonomiky. Právě to je nyní hlavní hrozba, na kterou chce centrální banka reagovat nejen razantnější rétorikou, ale i zvýšením sazeb o 25 bazických bodů. Tento krok sice zásadně nezvýší míru restrikce (proti-inflační působení) měnové politiky, zároveň však nepředstavuje významné riziko měnově-politické chyby.
Ze strany ECB půjde totiž o tzv. signalizační hike, který má firmám a domácnostem dát jasně najevo, že centrální banka bere nastalou situaci vážně a inflační riziko nehodlá podcenit. A to i v kontrastu k letům 2022-2023, kdy byla ECB výrazně za křivkou a úrokové sazby zvedala jako poslední z hlavních centrálních bank.
Tentokrát tak v podání ECB zřejmě nepůjde o táhlý cyklus zpřísňování měnové politiky. Centrální banka sice čelí podobnému typu stagflačního šoku, zdaleka ale ne tak rozsáhlému. Naše odhady naznačují stabilizaci inflace okolo 3 % pro nejbližší měsíce, rizikem je však délka trvání konfliktu na Blízkém východě, což může zvýšit cenové tlaky na přelomu roku 2026/2027.
REKLAMA
Z pohledu ECB každopádně dává smysl ukázat odhodlanost stabilizovat inflaci – tím, že vyšle ekonomice jasný signál, který posílí její kredibilitu v nejistých časech.
S jakou reakcí vyrukuje za dva týdny ČNB? Pokud bude chtít bankovní rada ukázat své jestřábí nastavení, ve hře je zvýšení úrokových sazeb. V tuzemských podmínkách i z důvodu stále silných domácích cenových tlaků. Nejde tedy jen o dražší pohonné hmoty, ale také o silný mzdový růst, stále zvýšenou inflaci ve službách a proinflační impulsy z nemovitostního trhu.
Ostatně v posledních dvou dnech výrazně vzrostly tržní sázky na utažení měnové politiky již v červnu. Případný mírný růst sazeb by s sebou dle nás nesl jen malé riziko měnově-politické chyby, ale vyslal by jasný signál: centrální banka nehodlá tolerovat opakování scénáře z let 2022-2023, kdy obchodníci často zdražovali preventivně až oportunisticky, aniž by jim adekvátně vzrostly náklady. V prostředí stále silné domácí poptávky je toto riziko nemalé.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
