Počet stížností na pojišťovací zprostředkovatele se podle Heleny Kolmanové z ČNB v poslední době snížil. Zákon o ochraně spotřebitele počítá s pojmem „průměrný spotřebitel“. Jednou ze stížností je, že zprostředkovatel nevysvětlil např. princip investičního životního pojištění. Argument poradce, že klient přeci podepsal, že se seznámil s pojistnými podmínkami, kde je vše uvedeno, ČNB nepřijímá. Musí mu to poradce vysvětlit, zejména jedná-li se o člověka s nižším vzděláním a s nízkou finanční gramotností.
Petr Stuchlík reagoval s tím, že klient je pohodlný a nechce se seznámit s informacemi, nezajímají ho. Stejně tak labeling nepomůže. Když na Slovensku museli poradci Fincentra vysvětlovat, že nejsou poradci, ale zprostředkovatelé, nestalo se vůbec nic. Klienti si změny ani nevšimli, přestože byli upozorněni. Stejně tak s dokumenty, které musí poradce klientovi předložit a nechat podepsat, jsou příliš dlouhé a obsáhlé, že klienti nemají zájem je číst, a rovnou je podepíší.
Helena Kolmanová také není zastáncem toho, že klient dostane štos papírů, které má klient podepsat. Nebere ale záznam o jednání s klientem, kdy je doporučena např. Kooperativa 7BN, a zdůvodnění „na základě přání klienta“. To je až příliš velké zjednodušení.
Petr Stuchlík podpisy klientů na dokumentech sloužících k jeho ochraně a dostatečné informovanosti považuje za obdobný případ, jako podmínky při pořízení software, kde 95 % uživatelů podmínky odsouhlasí, aniž by je četlo. A s finančními produkty klienti jednají stejně.
Vít Mikolášek z Partners souhlasí, že množství dokumentů, které klient musí podepsat, je mimo realitu. Na druhou stranu se objevili investiční zprostředkovatelé, kteří si mysleli, že svého klienta znají tak dobře, že mohou za něj vyplnit i investiční dotazník. Podle jeho názoru nízký počet stížností na ČNB je dán tím, že začal lépe fungovat Finanční arbitr, který má možnost sjednat pro klienta náhradu škody. To ČNB nemůže, její pravomoc končí u uložení pokuty finanční instituci či zprostředkovateli.
REKLAMA
