Sobota 31. července. Svátek má Ignác.

G7 se silně vyslovila za globální zdanění firem

Státní rozpočet 21.06.2021 | 11:00 0 Komentářů

Od pátku 11.6. se v Cornwallu ve Velké Británii konalo zasedání skupiny G7. Letos na setkání pozvala hostitelská země i Austrálii, Indii, Jižní Koreu a Jižní Afriku. Silným tématem byla obnova po pandemii covid-19 a s tím související robustnější globální systém zdravotnictví, který má být schopen všechny ochránit před budoucími pandemiemi. Zasedání G7 se však primárně soustředilo na korigování nedostatků globálního obchodu, které odhalila pandemie.

Globální zdanění v centru pozornosti

Ústřední pozornost se soustředila na Čínu. Skupina G7 v prohlášení konstatovala, že se bude snažit o společný přístup k Číně s cílem čelit tzv. netržně orientovaným politikám a praktikám a zajistit spravedlivý mnohostranný globální obchod.

Silným odkazem bylo, že G7 chce pracovat na modernizovaném, svobodnějším a spravedlivějším mnohostranném obchodním systému založeném na pravidlech, který bude odrážet naše hodnoty a zajišťovat vyvážený růst. A spolu s reformovanou Světovou obchodní organizací pracovat na konsensuálním řešení mezinárodního zdanění do poloviny roku 2021 v rámci OECD.

Země G7 se shodly na tom, že chtějí dostat více peněz od nadnárodních společností jako Amazon a Google. Aby omezili přesun zisků do daňových rájů, země G7 se dohodly na minimální globální sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši alespoň 15 %. Britský ministr financí Rishi Sunak k tomu dodal: „Ministři financí zemí G7 dosáhly historické dohodu o reformě globálního daňového systému, aby byl vhodný pro globální digitální věk.“

Problémem je, že současné daňové smlouvy jsou staré téměř 100 let, a přestože se během tohoto období pokoušely zabránit daňovým únikům, většinou šlo o dvoustranné dohody. Zdá se, že posledních 20 let umocněných rozvojem internetových technologických gigantů vedlo k tomu, že se konečně začalo něco dělat s daňovými úniky. Pro některé země, jako například Česká republika, Slovensko a Chorvatsko, je základní sazba 15 % výrazně nižší než dosavadní úroveň, a proto akceptovatelná. Naopak, touto změnou by bylo výrazně postiženo Irsko, které dnes firmy láká na 12,5% sazbu daně, jakož i Maďarsko s 9% sazbou. Irský ministr financí Pascal Donohoe již v této souvislosti uvedl, že jakákoli globální dohoda musí zohlednit menší země.

Pokud se tato daň z příjmů právnických osob zavede, mohla by potenciálně snížit hodnotu akcií technologických gigantů. Protože jejich ziskovost bude nižší, nepřímo to ovlivní jejich monopolní postavení. Akcionáři technologických gigantů z toho nebudou mít radost, ale uvítají to malé a střední podniky, které budou mít větší prostor pro růst.

G7 je organizace, kterou tvoří sedm „vyspělých ekonomik“ světa – Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a USA. Skupina G8 vznikla v roce 1998 poté, co se k uvedeným zemím připojilo Rusko. Země však byla v roce 2014 po anexi Krymu vyloučena.

Britský premiér Boris Johnson k summitu G7 řekl: „Skupina G7 jako nejdůležitější seskupení demokratických zemí je již dlouho katalyzátorem rozhodných mezinárodních kroků na řešení největších výzev, kterým čelíme. Od zrušení dluhu rozvojových zemí až po naše všeobecné odsouzení ruské anexe Krymu se svět obrátil na skupinu G7, aby uplatnila naše společné hodnoty a diplomatickou sílu k vytvoření otevřenější a prosperující planety.“

Cesta k zavedení globální sazby pro zdanění (zejména) internetových gigantů bude ještě velmi dlouhá. Je však pozitivní sledovat, že mezi velkými zeměmi existuje vůle řešit výrazný problém odlévání daní do daňových rájů velkými firmami, na což doplácí primárně Evropa. Pozitivním momentem je, že tato změna má (zatím) podporu i Spojených států, které jsou sídlem většiny gigantů, kterých by se zdanění dotklo.

Jozo Perić, CapitalPanda

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.