Středa 28. července. Svátek má Viktor.

Formálně splněno

Všichni regulátoři finančních trhů v ČR sedí již měsíc v budově České národní banky na pražských Příkopech. Reálná integrace dozorových orgánů však bude trvat léta.

Na konci března zanikly Komise pro cenné papíry a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Ke stejnému datu přešli do ČNB i pracovníci dozoru nad pojišťovnami ministerstva financí. Banka navýšila svůj rozpočet pro letošní rok o 130 milionů korun a otevřela 165 nových pracovních pozic, na které ze zrušených regulátorů přešlo 135 zaměstnanců.

Celý tuzemský finanční trh teď hlídá zhruba 240 lidí. Zatím všechno funguje jako dříve, což všichni zainteresovaní považují za úspěch. Do budoucna ale ČNB plánuje své fungování změnit. S novou dávkou legislativy se chce přidat i ministerstvo financí.

V jediném kroku
O integraci všech doposud roztříštěných regulátorů do jediného se mluvilo od roku 2002. Ještě na jaře loňského roku ale ministerstvo financí připravovalo sloučení ve dvou krocích. Na jedné straně měla být ČNB, která by spolkla dozor nad družstevními záložnami, na druhé pak Komise pro finanční trh, nástupnická organizace Komise pro cenné papíry a dozoru nad pojišťovnami a penzijními fondy ministerstva financí.

O sjednocení těchto dvou regulátorů se uvažovalo až v časově nedefinovaném budoucnu. Nakonec však bylo všechno jinak a v polovině léta ministerstvo financí společně s ČNB představilo profesním asociacím dohodu počítající se sloučením všech úřadů do jediného od dubna 2006.

Z Komise pro cenné papíry se stala nová sekce dohledu nad kapitálovým trhem, z dozoru nad pojišťovnami ministerstva financí pak sekce dohledu nad pojišťovnami. Dohled nad kampeličkami se rozplynul do sekce bankovního dohledu, kde také skončila trojice zaměstnanců zrušeného Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.

Na rozdíl od Komise pro cenné papíry a dohledu nad pojišťovnami nepřešel do ČNB šéf bývalého regulátora Ivo Vrzal. O nabízenou pozici v bance neměl, na rozdíl od předsedy prezídia Komise pro cenné papíry Pavla Hollmanna nebo bývalé šéfové dozoru nad pojišťovnami ministerstva financí Milady Staňkové, zájem.

Zatím hodně samostatné sekce
Bývalí regulátoři nyní pracují samostatně uvnitř banky. Tak samostatně, že z více stran dozorované subjekty musí nadále reportovat na více míst uvnitř banky. Jedinou změnou oproti minulosti je převedení dozoru nad penzijními fondy z dozoru nad pojišťovnami pod sekci dozoru nad kapitálovým trhem. V minulosti totiž penzijní fondy reportovaly hned třem regulátorům – ministerstvu financí, Komisi pro cenné papíry i ČNB.

Ostatní subjekty si na první faktické dopady fúze počkají až do příštího roku, neboť změny ve výkaznictví jsou možné jen po změně odpovídajících předpisů. „Od ledna změníme výkaznictví tak, že každé číslo bude každý subjekt reportovat jenom jednou.

Současně vedeme diskusi s ministerstvem financí o tom, jak přizpůsobit účetní standardy, aby vyhovovaly jak našim požadavkům dohledu, tak i ministerským. Tedy aby i zde došlo k zjednodušení a firmy nemusely vést dva druhy účetnictví, jeden pro účely ministerstva financí, druhý pro ČNB,“ řekla týdeníku EURO členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová, která má integraci dohledů v ČNB na starost.

Ještě rychleji by výhody jednotného dozoru měly pocítit finanční skupiny. V ČNB by měly vzniknout týmy pro jejich kontroly, ve kterých budou zastoupeni odborníci přes jednotlivé sektory, tedy banky, pojišťovny a penzijní fondy. „Vytvoříme jednotný plán dohlídek na místě, předpokládám, že k tomu dojde ještě letos,“ dodala Erbenová.

ČNB: Nejdříve revize, potom vize
Proces, jak postupovat v integraci dál, by měl vzejít z již národní bankou zadané revize legislativy a procesů. Žádoucí je sjednotit požadavky na udílení licencí, například nároky na bezúhonnost manažerů nebo kvalitativní požadavky na řízení rizika.

„Naším cílem je, aby se nevyplatila regulatorní arbitráž, aby podobné produkty bank a pojišťoven byly regulovány stejně,“ vysvětluje Erbenová. Na úrovni bankovní rady ČNB se jejími nejbližšími partnery stali viceguvernéři Luděk Niedermayer a Miroslav Singer. Prvnímu z nich je podřízena sekce pojišťoven, druhému kapitálového trhu. Erbenová již dříve zodpovídala za bankovní dohled.

Ze strany ministerstva financí je přirozeným partnerem ČNB náměstek Tomáš Prouza. Také v jeho úřadě se nyní debatuje o nové struktuře legislativy. „Chceme, aby zákony odpovídaly potřebám sjednocujícího se trhu a byly co nejjednodušší a nejpřehlednější,“ uvedl pro týdeník EURO Prouza.

Nový systém legislativy by podle prvních záměrů měl být rozčleněn do čtyř bloků. První by tvořily sektorové zákony, upravující fungování jednotlivých částí finančního trhu a fungování příslušných firem (zákon o bankách, o pojišťovnictví, o kolektivním investování a tak dále). Druhý blok by byl tvořen zákonem o distribuci finančních produktů a kodifikoval by to, jak se produkty dostávají ke klientům, jaké podmínky musí splnit jejich distributor, kdo nese odpovědnost a podobně. Zákon by měl platit jak pro pobočkové sítě a vlastní sítě distributorů, tak pro nezávislé distributory.

Třetí norma by měla určovat pravidla dohledu nad finančním trhem tak, aby byl postup v jednotlivých segmentech, kdekoliv to bude možné, stejný. Čtvrtou a poslední novou právní normou by měl být zákon o ochraně spotřebitele na finančním trhu a finančním ombudsmanovi, který by měl upravovat to, jaká práva má klient, jaké má mít k dispozici informace a jak se má bránit v případě, že se domnívá, že jej finanční instituce poškodila.

ČNB o snahách ministerstva financí o razantní změnu struktury legislativy překvapivě nic neví. „Doufám, že se nedozvím o předpokládaných změnách z tisku a že mezi ČNB, ministerstvem a účastníky trhu na toto téma proběhne kvalifikovaná diskuse.

Ministerstvo financí nás o žádných svých záměrech v této oblasti neinformovalo a některé zmíněné návrhy by představovaly skutečně zásadní a dalekosáhlé změny současné legislativy finančního trhu. Považovala bych za velmi škodlivé, kdyby například pravidla a postupy dohledu vznikaly shora a na zelené louce bez účasti dohledového orgánu od samého počátku legislativního procesu,“ reagovala na otázky týkající se návrhů ministerstva financí Michaela Erbenová.

Na pojišťovny dohlédne bankéř
Erbenová tvrdí, že dokončení integrace je prací na léta. Uvádí přitom příklad britského regulátora FSA, jehož úplné sjednocení trvalo přes sedm let. „Rychlý postup není dobrý, ukázalo se to v Austrálii, kde rychle začali rotovat lidé uvnitř sloučeného regulátora. Vedlo to ke ztrátě výkonnosti a odchodu velkého počtu pracovníků. Je potřeba, aby zaměstnanci nebyli zahleděni jen do svého sektoru. Dosáhnout toho ale potrvá roky,“ varuje před přílišným optimismem Erbenová.

I bez rotace uvnitř banky ale k určitým personálním změnám a rotacím došlo. Pozici šéfa dozoru nad pojišťovnami získal v konkurzu, kterého se zúčastnilo jedenáct uchazečů (EURO 15/2005), jeden ze tří kandidátů pocházející z ČNB. Od května se řízení této sekce ujme Karel Gabrhel, který v ČNB pracuje od roku 1994. Nejdříve zastával pozici inspektora bankovního dohledu, v letech 1997 a 1998 byl poradcem vrchního ředitele a později poradcem bankovní rady ČNB.

Od roku 1998 až dosud zastává funkci ředitele odboru dohledu na dálku sekce bankovní regulace a dohledu. Dalším místem, do nějž by měl být již v nejbližší době jmenován vítěz výběrového řízení, je pozice náměstka ředitele sekce dozoru nad kapitálovým trhem. S touto funkcí zástupce ředitele sekce Pavla Hollmanna se původně počítalo pro někdejšího člena prezidia Komise pro cenné papíry Zdeňka Hustáka, ten se nakonec ale rozhodl odejít pracovat na ministerstvo financí do týmu finančních služeb.

Do ČNB nenastoupili ani další bývalí členové prezídia KCP – Lucie Matolínová a Petr Musílek. Bývalá šéfka dozoru nad pojišťovnami ministerstva financí Milada Staňková obsadila v ČNB nižší pozici a do výběrového řízení na šéfa sekce dozoru nad pojišťovnami se ani nehlásila.

Nemají jednoho kandidáta
Nejen o místa uvnitř ČNB se ale vedou souboje. Překvapivě velký je i zájem o místo ve výboru pro finanční trh, který má být novým poradním orgánem ČNB pro otázky dozoru (EURO 17/2006). V sedmičlenném výboru zasedne člen bankovní rady ČNB, dva zástupci ministerstva financí, finanční arbitr a tři zástupci odborných asociací (banky, pojišťovny, kapitálový trh).

Návrhy na kandidatury mají profesní asociace odeslat do sněmovny do konce května. Bankovní asociace již nominovala šéfa ČSOB a bankovní asociace Pavla Kavánka, asociace pojišťoven a penzijních fondů se shodly na společném kandidátovi – Ladislavu Bartoníčkovi, šéfovi České pojišťovny.

Největší boj se zřejmě strhne o místo vyhrazené pro zástupce kapitálového trhu. Na něj kandiduje za burzu Petr Koblic, za Asociaci pro kapitálový trh šéf Investiční společnosti České spořitelny Radek Urban a za AFAM Martin Hanzlík.

O svém kandidátovi uvažují i menší profesní sdružení. Česká asociace obchodníků s cennými papíry kandiduje svého generálního tajemníka Zdeňka Radila. Za Asociaci finančních zprostředkovatelů a poradců kandiduje její místopředseda Václav Tomek. Rozpočtový výbor sněmovny by měl členy Výboru jmenovat na svém posledním zasedání v týdnu po červnových volbách (viz stranu 14, Výbor vznikne později).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.