Sobota 05. prosince. Svátek má Jitka.

Fixit? První zemí, která opustí eurozónu, může být Finsko

Investice 24.04.2015 | 10:40 0 Komentářů

Finové patří k nejméně kompromisním zemím v eurozóně. Možnost odchodu z měnové unie ještě vzrostla po dubnových volbách.

Fixit? První zemí, která opustí eurozónu, může být Finsko

Helsinki – Dříve než Řecko, jehož možný konec v eurozóně je nazýván Grexit, může evropskou měnovou unii opustit Finsko. Britský konzervativní deník The Telegraph varuje, že konec společné měny je v této severské zemi mnohem pravděpodobnější.

Trpělivost by Finům mohla dojít hlavně v případě, že budou muset přispět dalšími miliardami eur právě zadluženému Řecku. Finsko má totiž dost problémů s vlastním hospodářstvím.

Podle profesora Matti Pohjoly z Aalto University jsou současné potíže Finska dokonce horší než po rozpadu Sovětského svazu v devadesátých letech. „Teď jsme přišli o recept na růst,“ uvádí.

„Žádné sympatie pro Řecko tu už neexistují, naše ekonomika také zápasí s problémy,“ říká Jan von Gerich z Nordea Bank v Helsinkách. Pokud by se teď konalo referendum o další řecké pomoci, dopadne podle něj neúspěšně.

Buď jih, nebo sever

Dosavadní premiér Alexandr Stubb před dubnovými volbami prohlásil, že nedojde-li ke změně, hrozí zemi ztracená dekáda. Tamní centrální banka je ještě přímočařejší: „Finsko je loser,“ stojí v její prosincové prezentaci.

Možnost odchodu z eurozóny přitom podle listu The Telegraph ještě vzrostla po víkendových volbách, které vyhrála Strana středu. Její lídr Juha Sipilä totiž prohlásil, že se nebude bránit koalici s druhou nejsilnější Stranou Finů – výrazně euroskeptickou.

„Pro odchod z eurozóny nejsou žádná pravidla, ale je to jen otázkou času. Buď se oddělí jih, nebo sever, protože tato měnová kazajka působí utrpení milionům lidí a ničí budoucnost Evropy,“ prohlásil už před třemi lety lídr Strany Finů Timo Soini.

Roste nezaměstnanost i zadlužení

Hospodářské problémy Finska, kvůli nimž klesá ochota pomáhat jižní Evropě, rostou už od konce minulého desetiletí. V roce 2009 klesl tamní hrubý domácí produkt (HDP) o 8,5 procenta, což bylo nejvíce od roku 1918. Následující návrat k růstu netrval dlouho – nyní je země opět tři roky v recesi.

Loni ekonomika klesala o 0,1 procenta, o rok předtím o 1,3 procenta. Letos má HDP růst o 0,8 procenta (podle únorové prognózy Evropské komise), což je třetí nejnižší tempo v unii po Chorvatsku (0,2 procenta) a Kypru (0,4 procenta).

Nezaměstnanost ve Finsku loni stoupla o 0,5 procentního bodu na 8,7 procenta. Letos má podle Evropské komise vyrůst na devět procent. „Co se týče konkurenceschopnosti, jednotkové mzdové náklady Finska se za posledních deset let zvýšily o devět procent, zatímco v Německu za stejnou dobu klesly o tři procenta,“ dodává hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Finsko loni také poprvé za deset let překročilo limit povoleného rozpočtového schodku, tedy tři procenta HDP. Zatímco ještě v roce 2008 bylo Finsko suverénně v přebytku, který přesahoval čtyři procenta HDP, loňský schodek dosáhl 3,5 procenta HDP. Zemi trápí i rostoucí vládní dluh. Z necelých 33 procent v roce 2008 se loni zvýšil na 59,3 procenta HDP.

Hlavní motor se zadrhl

„Pro Finsko je rizikem vleklá stagnace, důvodem je například stárnoucí populace,“ uvedla na podzim agentura Standard & Poor´s.

V posledním desetiletí Finsko také doplácí na úpadek firmy Nokia, která byla ještě v minulém desetiletí považována za „státní symbol“. Pro tamní ekonomiku byla podobně důležitá, jako je pro Česko automobilový průmysl – ještě v roce 2007 se na finském exportu podílela dvaceti procenty.

To, že Nokia „zaspala“ nástup chytrých telefonů, však mělo fatální důsledky. Kvůli omezení výroby zavřela několik továren (včetně těch v Německu či Maďarsku) a musela propouštět. Podle The Financial Times se počet zaměstnanců mezi lety 2010 až 2014 snížil ze 132 tisíc na 62 tisíc. Významnou část propuštěných přitom tvořili právě Finové.

Finsko rovněž patří mezi státy, které nejvíce zasáhlo loňské ruské embargo na dovoz ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků z EU. Postižen byl třeba národní výrobce mléčných produktů Valio, který do loňského léta polovinu své produkce směřoval právě do Ruska. Firma kvůli propadu poptávky ohlásila už třetí propouštění. To by nyní mělo zasáhnout zhruba 320 zaměstnanců.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák zdůrazňuje, že z pohledu eurozóny přesto nejsou finská čísla nijak tragická. „Míra nezaměstnanosti, sice na finské poměry vysoká, zůstává stále nižší než průměr eurozóny. Rovněž vládní dluh je v rámci zemí eurozóny jeden z nejnižších, což se odráží i na výnosech finských státních dluhopisů,“ upřesňuje.

Krajní možnost, tvrdí ekonomové

O možném odchodu Finska z eurozóny se mluvilo již v polovině roku 2012. „Finsko se zavázalo, že bude jejím členem, a myslíme si, že je euro pro naši zemi užitečné,“ řekla tehdejší ministryně financí Jutta Urpilainen deníku Kauppalehti. „Jsme připraveni na všechny scénáře,“ dodala a už tehdy odmítla společnou odpovědnost za cizí dluhy a rizika.

Podle českých ekonomů jde ale jen o krajní řešení, které zatím není příliš pravděpodobné. „Přitvrdí i vlády dalších zemí. Postoj Finska nebude izolovaný a tamní politici nebudou mít důvod hrozit kvůli pomoci Řecku odchodem z eurozóny,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Finský postoj k Řecku je spolu s Německem nejtvrdší v eurozóně. „Finsko je ale méně ochotné přistupovat na kompromisy než například Německo, protože tamní ekonomika není v ideální kondici,“ připomíná David Marek z Deloitte.

Hypotetický Fixit, jak se návrat Finska k vlastní měně nazývá, by zemi pomohl v případě, pokud by jeho marka následně oslabila. To by totiž pomohlo finskému vývozu do eurozóny. „Oslabení ale není zdaleka jisté. Finská centrální banka by pravděpodobně musela přistoupit k podobnému kroku jako Česká národní banka a intervenovat,“ dodává Novák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.