Finanční zdraví Čechů se podle Indexu prosperity zlepšilo

Česko letos obsadilo sedmou příčku v pilíři Finančního zdraví Indexu prosperity. Je to dosud nejlepší výsledek, kterého jsme v této oblasti dosáhli, a současné sedmé místo dokazuje dlouhodobý trend zlepšování, který v datech sledujeme už od prvního ročníku z roku 2022. Tehdy jsme totiž stanuli na třináctém místě, a to především vlivem vysokých výdajů na energie a nízkého podílu investic na financích domácností. Obě tyto oblasti zůstávají ve srovnání se zbytkem Evropy pro Česko podprůměrné, ale v obou jsme zaznamenali mírné zlepšení.

„Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Na konci května 2026 na nich české domácnosti měly uloženo 3,3 bilionu korun, z toho 46 % bylo na běžných účtech,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny a dodává, že zájem Čechů o investování postupně roste. „Podle dat Asociace pro kapitálový trh se za investory považuje 46 % Čechů a dalších 27 % investování aktivně zvažuje. Naopak klesá podíl lidí, kteří investování zcela odmítají, což svědčí o větší ochotě hledat efektivní způsoby zhodnocení úspor a rovněž rostoucí finanční gramotnosti.”

Kde jsme si však naopak pohoršili, je oblast finanční rovnosti mezi muži a ženami, faktorem však může být i změna metodologie průzkumu Gender Equality Index (GEI). Díky tomu se výsledky tohoto pilíře hodně proměnily a například Slovensko tak meziročně poskočilo z 18. příčky na třetí místo. Česko se však naopak o pár příček propadlo a místo patnáctého místa jsme podle letošních dat skončili až na 18. pozici. V dalších oblastech GEI si navíc stojíme ještě výrazně hůř a například v oblasti označované jako politická, sociální a ekonomická moc jsme až na třetím místě od konce srovnání. Právě rovnost na trhu práce je totiž dlouhodobým problémem Česka, jak jsme ostatně zmiňovali například zde.