Fed na cestě ke snížení sazeb

Podle předběžného odhadu rostla česká ekonomika jen o 0,2 % mezičtvrtletně, což bylo ale ovlivněno silným růstem v prvním čtvrtletí (předzásobení amerických dovozců) a také americkými cly. Pokud bychom očistili vliv jednorázových faktorů, rostla dle nás česká ekonomika v obou (1Q i 2Q) čtvrtletích letošního roku o zhruba 0,4-0,5 % mezičtvrtletně. Což je celkem slušný vývoj, zvlášť v porovnání s německými makro daty. Každopádně, pro páteční data se nedá vyloučit mírná revize, protože nejistota je značná a data získává ČSÚ se zpožděním. To bylo vidět i u dat za první čtvrtletí, kdy první odhad implikoval 0,5 % mezičtvrtletně, druhý pak přinesl revizi na 0,8 % a třetí na 0,7 %.

Předstihové indikátory budou vycházet i v eurozóně. Dnes bude zveřejněno německé IFO, pozítří pak německá spotřebitelská nálada, v závěru týdne potom celková nálada v eurozóně a finální odhad amerického spotřebitelského sentimentu. Ten může být více sledovaný trhy (a tedy mít vliv na tržní veličiny, pokud nevyjde v souladu s odhady). První odhad vyšel nečekaně nízko, když americké domácnosti čekají zhoršení své finanční situace, kterou negativně ovlivní zesílení inflace a zhoršení na trhu práce. V pátek bude zveřejněna předběžná německá inflace za srpen. Ta by měla zůstat kolem 2 % a „ponechat“ ECB v klidu. Ve stejný den vyjde ve Státech jádrová PCE inflace, která je sledována Fedem jako důležitý indikátor domácích inflačních tlaků. V týdnu vyjde také druhý odhad amerického HDP za druhé čtvrtletí.

V závěru minulého týdne se konal v Jackson Hole slet centrálních bankéřů. Trh nejvíce čekal na páteční vystoupení guvernéra Fedu, protože pro příští zasedání se očekává snížení sazeb. Powellovo vystoupení nebylo nakonec tak explicitní ve smyslu jasného potvrzení blížícího se snížení sazeb. Na druhou stranu ale došlo k určitému otočení od inflace k trhu práce. Fed má duální cíl, když cíluje jak inflaci, tak i zaměstnanost. A dosud se důraz v Powellových vystoupeních kladl spíše na inflační rizika. V Jackson Hole ale došlo ke změně, protože bylo zmíněno především riziko pro budoucí vývoj na trhu práce a o něco menší důraz byl pak kladen na budoucí vývoj inflace. Trh to čte jako otevření cesty ke snížení sazeb, a i řada institucí, která původně čekala pokles sazeb až v prosinci, již přehodnotila svou prognózu směrem k září.

My čekáme pokles sazeb Fedu v září a prosinci a další čtvero snížení sazeb příští rok. Po minulém týdnu nemáme důvod naši prognózu měnit.

^REKLAMA

Druhou zajímavou věcí, která se udála v Jackson Hole, byla podpora americké centrální banky od ostatních centrálních bankéřů světa. Fed je pod útokem Trumpa, který se snaží podkopat jeho nezávislost. Případné snížení nezávislosti Fedu může totiž dlouhodobě významně zvýšit inflační tlaky. Dobrým příkladem je americká inflace v 70. letech, kterou pak musel drasticky krotit Paul Volcker. Ta sice byla ovlivněna dvěma ropnými šoky, ale z grafu je vidět, i bez nich inflace postupně zesilovala, což následně vedlo k posílení nezávislosti centrálních bank. V Jackson Hole se podpora Powella netýkala jen silného potlesku během jeho vystoupení, že i řada centrálních bankéřů především z Evropy a Japonska poskytla rozhovory, kdy dala najevo obavy z přelití tlaku na centrální banku z USA do jiných zemí světa. Zajímavé je, že trh stále věří v nezávislost Fedu a pokračující příznivý vývoj v americké ekonomice. Po Powellově vystoupení rostly americké akcie, když je podpořila vyšší vnímaná pravděpodobnost možného snížení sazeb. Trh tak stále nebere vážně rizika, která přináší Trump, ani náznaky možného zhoršení makro vývoje v USA, které dle mého názoru se dají najít v nedávných amerických datech.

Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny