Sobota 19. června. Svátek má Leoš.

Evropa zažije, co známe po intervencích. Může lákat turisty

Investice 23.01.2015 | 15:42 0 Komentářů

Slabé euro nejspíš zdraží spotřební elektroniku, komodity i dovolenou. Růst cen je ale zároveň žádoucím omezením deflace, se kterou eurozóna bojuje.

Evropa zažije, co známe po intervencích. Může lákat turisty

Praha – Dražší dovolená mimo země platící eurem i růst cen zboží dováženého z jiných kontinentů. Eurozóna po čtvrtečním zásahu Evropské centrální banky (ECB) v menší míře pocítí to, co Češi po měnové intervenci ČNB v listopadu 2013.

Levnější euro může na druhou stranu přilákat více turistů třeba z Asie či Ameriky a pomůže také evropským exportérům, kteří by následně měli zvýšit investice a rozhýbat ekonomiku.

„Kvůli rozhodnutí ECB bude euro více úrokově hendikepováno. Tím bude tlačeno k oslabení nejen proti dolaru, ale proti celému koši zahraničních měn,“ předpovídá analytik Next Finance Jiří Cihlář.

Nejslabší euro za 11 let

Evropská měna po rozhodnutí ECB pumpovat do ekonomiky peníze prostřednictvím nákupů dluhopisů oslabila k dolaru na jedenáctileté minimum, pod hranici 1,12 dolaru za euro.

Se slábnoucí měnou souvisí růst cen dováženého zboží ze zemí, kde se platí dolarem. Dražší bude pro Evropany i cestování mimo eurozónu. „Zde mám na mysli především Švýcarsko, kterému se pravděpodobně část turistů obloukem vyhne, nebo zde bude více šetřit. A další zemí je Velká Británie a posilující libra k euru,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Slabší euro pravděpodobně zdraží například cenu dovážené spotřební elektroniky. „Nicméně v tomto segmentu je tak rychlý technologický pokrok a tak silná konkurence, že k výraznějšímu zdražení podle mě nedojde ani v eurozóně, ani v Česku,“ připomíná Novák.

ECB inflaci chce

Za normálních okolností je takové zdražování vnímáno negativně. „Nicméně v době, kdy hrozí v eurozóně dlouhodobá deflace, znamená růst nákladů také žádoucí omezení rizika deflace,“ vysvětluje ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek.

„Cenová inflace určitě může stoupnout, ostatně i o to se ECB snaží,“ potvrzuje analytik Partners Aleš Tůma. „Konkrétní dopad na ceny se těžko odhaduje, ale americké QE (kvantitativní uvolňování, pozn. redakce) podpořilo spíš ceny dluhopisů, akcií a nemovitostí, nějaký prudký růst spotřebitelských cen se nekonal. Obavy z nekontrolovatelné inflace jsou nejspíš liché i v Evropě,“ upozorňuje.

Analytici neočekávají, že by se krok ECB projevil v eurozóně v takové síle, jakou měla intervence ČNB na českou ekonomiku, i když je zde možné předpokládat podobné dopady. „Česká ekonomika je z pohledu poměru zahraničního obchodu na HDP totiž výrazně otevřenější zemí než eurozóna jako celek,“ říká Novák.

Výhoda pro exportéry

Kvantitativní uvolňování může eurozóně přinést i pozitiva. Země si budou moci dovolit o něco méně šetřit a podpoří tak ekonomický růst.

 „Rozvážou se také ruce komerčním bankám, které by měly zvýšit dostupnost úvěrů pro podniky i domácnosti. A když to obrátím, tak levnější eurová Evropa může přilákat i větší množství zahraničních turistů,“ dodává Novák.

Slabší euro by za pár měsíců mělo pomoci také  vývozcům, kteří zvýší svou konkurenceschopnost na mimoevropských trzích. „Tím budou potenciálně moci více investovat do vlastní společnosti a vytvářet pracovní místa,“ vysvětluje analytik J&T Banky Milan Vaníček.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.