Brusel – Získat dodatečné zdroje financování státních dluhopisů a zamezit spekulantům na trzích s cennými papíry obohacovat se na dluhové krizi bylo hlavním motivem zavedení speciální daně ve výši 0,1 procenta, kterou chce Evropská unie zatížit transakce uskutečňované na burzách s akciemi, dluhopisy a finančními deriváty.
Plán, se kterým loni v září přišla Evropská komise a který podpořil francouzský prezident Nicolas Sarkozy a posléze i německá kancléřka Angela Merkelová, ale může ztroskotat na odporu osmi ze sedmnácti zemí eurozóny, jež s ním zásadně nesouhlasí, nebo k němu mají přinejmenším drobné výhrady.
Komise chtěla původně daň z finančních transakcí zavést s platností od roku 2014. Musely by s ní ovšem souhlasit všechny členské země Unie. Podle názoru Bruselu by vynesla každoročně téměř šedesát miliard eur.
Proti plánu se od samého začátku stavěly Británie a Švédsko, které stojí mimo eurozónu. Postupně se k nim ale přidaly také Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Slovensko, Estonsko, Slovinsko, Malta a Kypr, byť každá z těchto zemí z trochu jiného důvodu.
