Objem devizových intervencí převýšil 2,1 miliardy euro. Česká národní banka se snaží udržet kurz koruny nad úrovní 27 korun českých za euro. Posilování koruny je podpořeno příznivými makrodaty a to především výsledkem HDP v loňském roce a zahraničním obchodem.
Dle statistiky devizových rezerv pro únor vyplývá nárůst o 2,5 miliardy euro, dále podle dekádních dat o bilanci ČNB bude pravděpodobně objem devizových intervencí převyšovat 2 miliardy euro i v únoru 2016.
Objem devizových rezerv v únoru dosáhl 64,7 miliardy euro, čímž se dostal zhruba na 39 % HDP ČR.
„Česká národní banka v lednu zesílila svoji intervenční aktivitu na nejvyšší úroveň od loňského září. Intervenovala v objemu 2,15 miliardy eur, což odpovídá 58,3 miliardy korun. Za celý loňský rok intervenovala v objemu necelých 244 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v listopadu 2013, při zahájení intervence, vydala za oslabení koruny zhruba 200 miliard korun, značí to, že celkově již intervenovala v souhrnném objemu převyšujícím půl bilionu korun.
Při růstu ekonomiky v roce 2015 ve výši 4,3 procenta odpovídala výše devizových rezerv ČNB ke konci únoru 2016 zhruba 39 procenta tuzemského hrubého domácího produktu. To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v letošním roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. Zesílení tlaku přinese také další možné rozvolnění měnových podmínek v eurozóně. V letošním roce může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem.
REKLAMA
ČNB tak nakonec může být nucena zavést negativní úrokové sazby, které by zchladily spekulativní poptávku devizových obchodníků po korunových aktivech a pomohly tak centrální bance svůj závazek bránit. Tomuto scénáři zatím přisuzujeme hodnotu nižší než dvacet procent. V základním scénáři předpokládáme, že ČNB zůstane v případě negativních sazeb pouze u verbální intervence, tzn., že je bude zmiňovat jako možný nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek, k němuž se však v praxi neuchýlí,“ uvádí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Zdroj : Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE, Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Roklen