Úterý 22. června. Svátek má Pavla.

Čtyři měsíce s eurem. Zdražily služby, Lotyši si zvykají

Investice 28.05.2014 | 18:15 0 Komentářů

Podle Lotyšského statistického úřadu se ceny zvýšily jen nepatrně, z potravin zdražují třeba brambory nebo sýry. Místní si ale stěžují na rostoucí ceny služeb.

Čtyři měsíce s eurem. Zdražily služby, Lotyši si zvykají

Riga – Obavy Lotyšů, že s lednovým přijetím eura dojde k dramatickému nárůstu cen, se podle oficiálních statistik zatím nenaplnily. Cenová hladina sice od začátku roku rostla, v žádném měsíci se ale ceny nezvyšovaly o více než 0,8 procenta.

Řada zboží naopak podle tamního statistického úřadu v dubnu meziročně zlevnila: vejce o 8,5 procenta, káva a čaj o 12,2 procenta, cukr o 5,7 procenta, chleba o 3,3 procenta.

Lotyši, které online deník Aktuálně.cz oslovil, ale vidí situaci jinak. Každý z nich hned vyjmenovává položky, které ještě na podzim stály méně.

Dražší brambory i kadeřník

Podle lotyšského ministerstva financí, které v souvislosti s přechodem na euro monitoruje ceny, došlo ke zdražení například u brambor (v dubnu o 15,1 procenta), mléka a sýrů (u 7,5, resp. 8,2 procenta) nebo ryb (v březnu o 5,3 procenta, v dubnu o 2,3 procenta). 

Nejvíce ale rostou ceny služeb – ceny v kadeřnictví byly v březnu meziročně vyšší o 7,4 procenta, v kavárnách a restauracích o 5,1 procenta, ubytování v hotelech o 3,6 procenta.

„Pro srovnání. V říjnu jsem platil u kadeřníka 7,1 eura, v únoru už osm eur. Pokoj v hotelu ve městě Ventspils mě v prosinci stál 33 eur, v únoru 53 eur. Za snídani v menze jsem dříve dal 2,8 eura, teď jsou to čtyři eura,“ vyjmenovává lotyšský ekonom Ivars Brīvers.

Podobnou zkušenost má i Gints Belēvičs z banky Nordea. „Za kadeřníka jsem letos dal o dvacet procent více, za dentální hygienu o čtyři procenta více,“ uvádí.

„Ačkoliv ceny oficiálně rostou jen mírně, naše kupní síla se viditelně zhoršila. Služby, které skutečně zdražují, mají totiž při výpočtu inflace jen malou váhu,“ dodává Brīvers.

Země se vyhnula deflaci

Jak ale upozorňuje lotyšská studentka Iveta Arnīte, v některých případech mohou být ceny vyšší pouze psychologicky. Lat byl třetí nejsilnější měnou světa a stál více než euro (za jeden lat bylo na konci roku možné získat zhruba 1,4 eura).

Pokud tedy nyní spotřebitelé u některých položek vidí vyšší čísla, může se jim jednoduše zdát, že platí více. Například zboží za pět latů vyjde po přepočtu (podle oficiálního kurzu 0,7028 latu za euro) na přibližně sedm eur.

Ekonomové navíc upozorňují na „pozitivum“ zdražení. Nebýt přechodu na euro a následného mírného nárůstu cen, tak se země nejspíš potýká s deflací, před níž centrální bankéři opakovaně varují a kterou v dubnu hlásilo sedm zemí Evropské unie.

Lotyšsko se do ní dostalo jen krátce, v prosinci, tedy během posledního měsíce s vlastní měnou. Tehdy cenová hladina klesala o 0,4 procenta.

„Jakou měrou přispěl přechod na euro k inflaci, je těžké říct. Osobně bych předpokládal, že pěti až šesti desetinami procenta. Takže je docela pravdivé, že zdražení spojené s přijetím eura pomohlo,“ uvádí Belēvičs.

Lidé si začínají zvykat

Oslovení Lotyši už se každopádně s eurem sžili. „Osobně mluvím o cenách pouze v eurech, i když občas přemýšlím, kolik by to bylo v latech,“ uvádí Brīvers.

„Prodejci mají až do konce června povinnost zobrazovat ceny jak v eurech, tak v latech,“ připomíná Belēvičs. Lidé už podle něj začínají na lat zapomínat a zvykat si na euro, i když k němu pravděpodobně nikdy nebudou mít podobný citový vztah, jaký měli k latu. Většina Lotyšů už podle něj akceptovala novou realitu.

Brīvers však zdůrazňuje, že spousta lidí včetně něj považovala lat za jeden ze znaků skutečné nezávislosti, o který země přišla. „Stále doufáme, že se to ještě změní a Lotyšsko získá zpátky svoji národní měnu,“ říká.

„Od ledna používám pouze platební kartu, v peněžence mám jen čtyři eura, abych mohl platit v obchodech, které karty neakceptují, nebo v kostele. V jiných zemích mi nevadí platit eurem, v Lotyšsku ano,“ prohlásil Brīvers pro server Euroviews.

Lat připomínají čokoládové mince

Protesty za zachování latu, k nimž docházelo v minulém roce, už ale postupně utichly. Například na stránce Par latu neboli Za lat pocházejí poslední příspěvky z konce února, na webu Eiro NĒ, tedy Euro Ne, se od půlky prosince neobjevil žádný nový článek. Na Facebooku má stejně pojmenovaná skupina 98 fanoušků.

„Nic nového jsem už neviděla. Pouze někteří výrobci prodávají zboží, které naši starou měnu symbolizuje, třeba čokoládové mince,“ uvádí Arnīte.

Podle Brīverse se také po latu nově jmenují ulice v některých městech Lotyšska. Stejně tak uživatelé stále diskutují pod videem Paldies Latiņam, tedy Díky latu, které v loňském roce natočil německý hudebník žijící v Lotyšsku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.