Praha – Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) odmítá tvrzení kanceláře ombudsmanky o pochybení v případu milionového doplatku důchodu ženě ze Sovětského svazu, na který ve čtvrtek Kancelář veřejného ochránce práv upozornila.
„ČSSZ při rozhodování v roce 2006 postupovala podle závazného stanoviska ministerstva zahraničí a ministerstva práce. Běžnou praxi změnil až Ústavní soud v červnu 2009,“ sdělila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
ČSSZ se brání
Ženě původem ze SSSR, která žije trvale v České republice, pomohla k vysokému doplatku právě kancelář ombudsmana. Podle ní ČSSZ při vyřizování ženiny žádosti o důchod nepostupovala správně. Nárok na něj jí vznikl v roce 2006.
„Požádala o něj, ale Česká správa sociálního zabezpečení její žádost zamítla s tím, že nezískala potřebnou dobu pojištění, a důchod jí nepřiznala,“ sdělila mluvčí kanceláře Iva Hrazdílková.
REKLAMA
ČSSZ ale takové vyjádření považuje za nekorektní. Žena prý o přezkoumání zamítavého rozhodnutí poté sama nepožádala.
„Pokud by tak učinila dříve, ČSSZ by po novu rozhodovala o nároku na důchod a doplatek by nebyl tak vysoký. Případ byl znovu otevřen až v roce 2013,“ uvedla Buraňová. ČSSZ ženě důchod doplatila zpětně.
Lidé z bývalého SSSR můžou žádat o přezkoumání
Kancelář veřejného ochránce práv tvrdí, že správa sociálního zabezpečení na žádost o důchod neaplikovala mezinárodní dohodu mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení.
ČSSZ ale prý neměla v roce 2006 důvod postupovat jiným způsobem, protože platnost dohody ve vztahu k nástupnickým státům SSSR oficiálně potvrdil až Ústavní soud v roce 2009.
REKLAMA
„ČSSZ na nový výklad reagovala zveřejněním výzvy na svých webových stránkách, aby oprávněné osoby informovala a v souladu s ním začala rozhodovat,“ sdělila Buraňová.
Všichni lidé přesídlení do ČR z bývalého SSSR, kterým byla dříve žádost o důchod zamítnuta, tak mohli požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí.
Milionový doplatek důchodu je podle Hrazdílkové v historii veřejného ochránce práv rekordní. „V případě důchodů lidí, kteří část života pracovali v některý z postsovětských zemí, se občas zpětného doplacení důchodu v řádech stovek tisíc podaří dosáhnout. Bohužel tomu ale předchází i mnoho let čekání a života s nepatrným nebo vůbec žádným důchodem,“ uvedla.
