Co stojí za oslabováním amerického dolaru a může koruna posílit pod hranici 20 USDCZK?

Co konkrétně stojí za aktuálním oslabováním dolaru?

Za prvé, americká ekonomika vykazuje dlouhodobě poměrně silné makroekonomické nerovnováhy a to konkrétně např. hluboké schodky na běžném účtu platební bilance a federálního rozpočtu. Finanční trh tyto schodky USA dlouho toleroval, ale s nástupem D. Trumpa se zhoršila pozice USA jako spolehlivého a předvídatelného partnera. Když zahraniční investoři začnou pochybovat o udržitelnosti těchto schodků, tak roste jejich motivace dolary více zajišťovat či rovnou dolarová aktiva prodávat, což se následně promítá do oslabování americké měny. Tohle je za mě stěžejní faktor, proč dolar od loňského března v průměru oslabuje.

Za druhé, po nástupu D. Trumpa se výrazně zvýraznila otázka nezávislosti americké centrální banky (Fed). A to mimo jiné kvůli opakovaným politickým tlakům na vedení Fedu a veřejné debatě o jeho mandátu. Finanční trh proto částečně zaceňuje riziko, že Fed bude vnímán jako politicky ovlivnitelný, což by mohlo vést k rychlejšímu uvolňování měnové politiky a k vyšší toleranci inflace. Výsledkem je růst institucionální a inflační rizikové prémie, a tedy další negativní tlak na dolar, zejména v kombinaci s výše zmíněnými makroekonomickými nerovnováhami.

Za třetí se dostávám k aktuálním faktorům, které stojí za oslabováním dolaru. V minulém týdnu došlo díky Grónsku na finančním trhu k efektu „Sell America“, tj. zahraniční investoři začali redukovat expozice vůči americkým aktivům a zajištovat měnové riziko, což zvýšilo tlak na oslabení dolaru. Historicky většinou platilo, že se nárůst rizikové averze na trzích promítal do poklesu akciových indexů, ale paralelně rostla cena amerických dluhopisů a posiloval dolar. Nyní tato korelace neplatí, když v první polovině minulého týdne klesaly americké akcie, americké dluhopisy (jejich výnosy rostly) a oslaboval i dolar. Podobný vývoj, akorát ve výrazně větším měřítku, jsme viděli na začátku loňského dubna.

Za čtvrté, a to již zcela aktuální vývoj, se objevují informace, že by se americký Fed mohl podílet na devizových intervencích na měnovém páru USDJPY a od února v USA reálně hrozí opět shutdown. Výrazné posílení japonského jenu v posledních dnech bylo zároveň impulsem pro oslabení dolaru. Zatímco Japonsku by se momentálně hodila o něco silnější měna, tak D. Trump preferuje spíše slabší dolar. Kromě toho USA nejsou po chuti výraznější turbulence na japonských dluhopisech, protože se promítají do globálního nárůstu výnosů dluhopisů včetně těch amerických.

^REKLAMA

V neposlední řadě v posledních měsících pozorujeme výrazný růst cen drahých kovů (zlata a stříbra), což může naznačovat, že část trhu se zajišťuje proti poklesu kupní síly dolaru a obecně proti rizikům spojeným s fiat měnami. Tento vývoj zároveň zapadá do širšího obrazu amerických makro nerovnováh a debaty o dlouhodobé konzistenci měnové politiky Fedu.

Má koruna nyní prostor posílit pod hladinu 20 USDCZK?

Nepochybně ano. Již včera pozdě večer se obchodování dostalo na dostřel hranice 20 USDCZK poté, co byla na hlavním měnovém páru proražena hladina 1,20 EURUSD. Koruna se tak vůči dolaru podívala na nejsilnější hodnoty od července 2014. Řada výše zmíněných argumentů bude podle mě podporovat oslabování dolaru i nadále. Americké makroekonomické nerovnováhy se mohou ještě prohlubovat, Fed zůstane pod politickým tlakem a slabší dolar je i v zájmu americké administrativy. Koruna se tak může v nadhledu letošního roku nejen krátce podívat pod hranici 20 USDCZK, ale pod tuto hranici posílit i hlouběji a na delší dobu. Jedním z rizik však je, že se příliš silné euro nemusí zamlouvat Evropské centrální bance, ale to by už bylo na další téma.

Autor: Miroslav Novák, hlavní analytik Citfin