Pátek 15. listopadu. Svátek má Leopold.

Co se stane, až bankéři přestanou tisknout peníze

Investice 21.04.2015 | 16:26 1 Komentář

Aktuální síla americké měny zdaleka neodpovídá ekonomickým datům. Je to smrtící mix, který jen zabírá se zpožděním.

Ve světových bankách se rozšiřuje nový, doposud nedefinovaný ekonomický zákon: „Čím více natisknete nových finančních prostředků, tím hodnotnější a silnější měnu získáte.“ Stačí pouze některá ekonomická data zjednodušit, případně precizně vysvětlit veřejnosti.

V roce 2008, tedy v roce ekonomické krize, byla řada světových centrálních bank postavena před otázku „A co teď? A co dál?“ FED, Bank of Japan, Bank of England a další centrální banky se rozhodly pro kvantitativní uvolňování (QE programy), resp. tištění nových peněz, jakožto alternativní nástroj měnové stimulace. A to v době, kdy se úrokové sazby začaly přibližovat k nule.

Nově vytištěné peníze byly použity k nákupu vybraných státních dluhopisů s cílem zvýšit inflaci, zastavit pokles spotřebitelských cen a zároveň pomoci vývozcům zvýšit objem tržeb, a tím podpořit další produkci a další investice. Žádná ekonomická poučka však neříká, že když toto tištění peněz ukončíte, vaše měna výrazně vzroste, v případě amerického dolaru i o několik desítek procent.

Aktuální síla dolaru vychází ze slabosti hlavních světových měn (rubl, yen, euro) a ze „skvělé“ interpretace ekonomických dat zaměstnanosti (součástí oficiálních statistik jsou i tzv. part-time úvazky). K tomu dodáte křehký hospodářský růst a naivitu účastníků trhu. Chutný, ale smrtící dolarový koktejl je hotov.

QE programy vždy sníží hodnotu znehodnocované měny vůči ostatním hlavním světovým měnám. Tento způsob řešení je založen na představě, že v budoucnu bude docházet k exponenciálnímu růstu HDP. Exponenciální růst může nastat a může přetrvávat delší dobu, ale poté vždy musí následovat „reset systému“. Protože růst HDP je zpravidla doplněn faktickým, někdy i exponenciálním, růstem státního dluhu, ať už je to nízkou cenou důležitých surovin a komodit či vyčerpáním země z důvodu válek či katastrof.

Ukázkovým příkladem je dluh USA, který pravděpodobně překročí hodnotu 19 biliónů dolarů a stále meziročně poroste v průměru o 9 – 10 %. Velký kritik FEDu, známý burzovní makléř, ekonom a prezident společnosti Euro Pacific Capital, Peter Schiff, po ukončení QE programu v USA prohlásil: „Ekonomika, která žije z tištění peněz, s koncem tohoto programu časem umře.“ Ano i tato velmoc se může dostat do platební neschopnosti (viz Řecko), kdy žádná instituce, žádný stát jí už nepůjčí.

Jan Žák, člen představenstva Zlaťáky.cz

Jeden komentář: “Co se stane, až bankéři přestanou tisknout peníze”

  1. centrální bankéř napsal:

    V porovnání s tím co dělají centrální banky všude po světě je zásah ČNB pouze kosmetická úprava

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.