Co řekne Trump dnes v noci?

Takový krok by dával smysl v případě, že by výsledkem bylo zlomení íránského odporu. Na druhé straně ale Trump také řekl, že USA válku brzo ukončí bez ohledu na to, jestli bude Hormuzská úžina opět volně průplavná, a že USA s jejím případným dalším uzavřením nebudou mít nic společného. Nelze vyloučit, že tím nenápadně naznačil riziko pokračování protiíránských úroků ze strany Izraele; nebo že ostřelování lodí v Hormuzu hrozí i v případě pádu íránské vládnoucí kliky. U Trumpa nelze vyloučit vůbec nic (ba ani to, že krátce před jeho dnešním projevem budou na určitých trzích velké pohyby odrážející snahu jeho okolí vydělat na změnách tržních cen, které jeho projev možná přinese – viz zprávy FT, že makléř amerického ministra obrany Hegsetha se před americko-izraelskými útoky na Írán snažil o investici v řádu milionů dolarů do vznikajícího ETF zaměřeného na velké zbrojařské společnosti, což se nepovedlo jen proto, že fond ještě tou dobou nebyl příslušné třídě investorů dostupný).

Záměr americké administrativy brzo ukončit válku je nejspíš zoufalým pokusem vyvolat tlak na snížení vysokých cen paliv. Průměrná cena benzinu v USA (kde je váha benzinu v celkové spotřebě pohonných hmot výrazně vyšší než v Evropě) dosáhla 4 dolarů za galon, což je nejvyšší úroveň od dramatického roku 2022. Kdyby tato situace přetrvala v dalších měsících, nejspíš by to výrazně poškodilo vyhlídky Republikánů v listopadových parlamentních volbách (jedním z klíčových důvodů vítězství Trumpa byla touha Američanů snížit inflaci). Nový vývoj ale bohužel nasvědčuje spíš tomu, že ceny ropy (a tedy pohonných hmot) klesat nebudou: objevily se zprávy o obnovené balistické aktivitě proíránských Hútíů, kteří jsou (podobně jako Írán v Hormuzu) schopni škrtit provoz v úžině Bab-al-Mandab u jihozápadního rohu Arabského poloostrova. Tato úžina přitom může (díky ropovodu z Perského zálivu do Rudého moře) aspoň částečně nahradit právě Hormuz – tedy pokud ji nebudou ostřelovat nějací kazisvěti, jako třeba Hútiové.

Spotové ceny ropy Brent se tak včera vyšplhaly až nad hladinu 133 dolarů za barel. Ceny ropy za měsíc ovšem včera (i když by se to hodilo spíš dnes, na Apríla) naopak mírně klesly na 92 USD/b. Trh evidentně dál věří, že během pár týdnů se situace výrazně zlepší.

Spotřebitelské ceny v eurozóně se v březnu meziročně zvýšily o 2,5 %. Přitom v únoru to bylo jen 1,9 %. Hlavním viníkem zrychlení inflace jsou rostoucí ceny energií, které rostly meziročně o téměř 5 % (přitom před měsícem zaznamenaly meziroční pokles o více než 3 %). Inflace v eurozóně, 3/26 (Eurostat) Ve stínu rychlého růstu cen energií je ovšem třeba nepřehlédnout, že nad dvouprocentním cílem ECB je i jádrová inflace (v březnu 2,3 %, v únoru 2,4 %), která je oproti celkové inflaci mnohem lepším měřítkem lokálních poptávkových tlaků, s nimiž (pokud je jádrová inflace nad cílem) by měnová politika měla bojovat především.

^REKLAMA

Český statistický úřad potvrdil, že zdejší ekonomika prožila velmi úspěšný závěr loňského roku (HDP za 4Q byl meziročně vyšší o 2,7 %) a vlastně i celý loňský rok (meziročně růst 2,6 %). Z pohledu vývoje po „posledním normálním“ roce 2019 ale jde zatím spíš jen o dohánění zpoždění, které Česko nabralo ve své konvergenci (tedy v tendenci růst rychleji) vůči eurozóně.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny