ČNB zřejmě na čas odloží své jestřábí záměry

Bankovní rada by se dnes mohla ještě více vymezit vůči hlavnímu scénáři prognózy a třeba se i přiklonit se k tomu pandemickému, protože v prognóze předpokládaná podoba a délka lockdownu se prostě nenaplnila. Podle základního výhledu měla míra restrikce v ČR reprezentovaná Stringency indexem už od začátku února postupně klesat a nyní by se měla nacházet někde blízko šedesáti bodů. Na místo toho jsme byli ještě v polovině března nad osmdesátkou, a tak rozvolňování předpokládané v ČNB zůstává zatím v nedohlednu. Jestli se totiž něco začne brzy uvolňovat, tak to bude spíše pohyb obyvatelstva než třeba restrikce v obchodech a dalších službách. Realita proto zaostává za předpoklady hlavního scénáře a zvyšuje pravděpodobnost scénáře pandemického, který start zvyšování sazeb odsouvá o zhruba půl roku, jak to vyplývá z grafů ČNB. Když k tomu připočteme, že do utahování měnové politiky se nehrnou ani významné zahraniční centrální banky, kde se pandemická situace zlepšuje o poznání více a vakcinace obyvatel probíhá rychleji, není opravdu se zvyšováním sazeb kam pospíchat. Zvlášť když zde nehrozí v podstatě žádné významné „škody“ z prodlení odkladu růstu sazeb.

Dnešní rozhodování centrální banky bude nepochybně velmi snadné, avšak o to svízelnější bude vyjasnit další záměry ČNB v době, kdy jsou k dispozici s výjimkou inflace a trhu práce pouze lednová tvrdá data z ekonomiky. Něco málo o blízké minulosti by nejenom centrálním bankéřům mohly pomoci i dnešní předběžné indexy nákupních manažerů v eurozóně, které napoví, jak si vedly firmy v březnu a jaká jsou jejich očekávání či zakázky pro nejbližší měsíce. Mohou totiž leccos napovědět i o kondici tuzemského průmyslu, na který se v první polovině letošního roku tolik spoléhá.

Petr Dufek
Analytik ČSOB