ČNB nechala nastavení své měnové politiky beze změny, což se na finančních trzích všeobecně čekalo

Ekonomika napříč Evropou i nadále operuje v prostředí velmi nízké inflace, což ústí do velmi slabého růstu cenové hladiny i v případě české ekonomiky. ČNB v tomto ohledu nevylučuje možnost, že by se meziroční inflace mohla v nejbližších měsících přechodně podívat i pod nulu, nicméně záporná inflace dle všeho není v pohledu ČNB tím hlavním scénářem. I tak ale centrální banka očekává, že meziroční inflace se budu v průběhu letošního druhého čtvrtletí zmírňovat a v červnu klesne na rovnou nulu. Do oblasti dvou procent, tedy k inflačnímu cíli, by se inflace měla dostat nejdříve v průběhu jara roku 2017.

Neměnnost základního pohledu bankovní rady na měnovou politiku mě nepřekvapuje, stejně tak mě nijak zvlášť nepřekvapuje vyznění inflační prognózy.

Překvapení naopak spatřuji v prognóze vývoje HDP: zatímco pro letošní rok ČNB očekává růst české ekonomiky tempem 2,3 %, což vnímám jako realistické, tak pro rok 2017 ČNB zvýšila předpoklad růstu české ekonomiky z dosud očekávaných 3,0% na 3,4 %.

Prognóza růstu HDP pro rok 2017 na úrovni 3,4 % znamená, že ČNB je v tomto ohledu optimističtější než inflační trhy a její prognóza je poměrně výrazně vyšší, než co ve svých odhadech nedávno prezentovalo jak Ministerstvo financí, tak Evropská komise (obě instituce počítají pro rok 2017 s růstem HDP 2,6 %).

Osobně se obávám, že vzhledem k absenci zrychlení růstu HDP eurozóny bude česká ekonomika postrádat vnější impuls pro zrychlení svého vlastního růstu. Zároveň ale lze realisticky předpokládat, že v roce 2017 poroste v české ekonomice i nadále nejen spotřeba domácností díky příznivému vývoji na trhu práce, ale že se také zlepší příspěvek investičních výdajů k celkovému růstu české ekonomiky. Zde může napomoci čerpání prostředků z fondů Evropské unie. I tak ale vnímám prognózu růstu HDP České republiky pro rok 2017, tak jak ji dnes prezentovala česká centrální banka, coby optimistickou a nepřekvapilo by mě, pokud ČNB bude tento výhled revidovat ve svých dalších prognózách směrem dolů.

^REKLAMA

Bankovní rada opět diskutovala možnost zavedení záporných úrokových sazeb, avšak nezdá se, že by se debata na toto téma dále posunula.

Z komentářů řady představitelů bankovní rady v čele s guvernérem Singerem je patrné, že ČNB zůstává k možnosti použití záporných úrokových sazeb spíše skeptická, respektive že by k tomuto nástroji sáhla jen v případě výrazných tlaků na devizovém trhu, kdy by koruna byla pod narůstajícím tlakem směrem k posílení.

Bankovní rada také připomněla, že je připravena posunout úroveň kurzového závazku ze stávajících 27 korun za euro, pokud by došlo k poklesu inflačních očekávání v české ekonomice.

Právě výhled inflačních očekávání v tuzemské ekonomice je jedním z rizik stávající prognózy, jež mohou vyústit do nižší inflace, než jakou ČNB aktuálně předpokládá.

^REKLAMA

Osobně si myslím, že by česká ekonomiky musela skutečně čelit výrazným deflačním tlakům, jež by zřejmě pramenily z velmi nepříznivého vývoje globální ekonomiky: a domnívám se, že navzdory všem nejistotám ohledně globálního hospodářského klimatu v takové situaci nejsme. I nadále předpokládám, že stávající kurzový závazek zůstane v platnosti až do konce roku 2017, a že tedy ČNB z tohoto závazku vystoupí až během prvního pololetí roku 2018. Spíše než posun kurzového závazku směrem ke slabším úrovním bych spíše očekával, že ČNB do svého arsenálu zařadí nějakou formu záporných úrokových sazeb. Ani po tomto kroku ale situace momentálně nevolá a hodně bude v tomto ohledu záviset také na dalších krocích, jež ve své měnové politice učiní Evropská centrální banka.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE