Pátek 18. června. Svátek má Milan.

Chtěli ušetřit za elektřinu, nedostanou podporu a dávky

Investice 06.05.2014 | 10:59 0 Komentářů

Ombudsmanka chce zmírnit zákon ohledně malých elektráren na střechách rodinných domů. Provozovatelé nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Chtěli ušetřit za elektřinu, nedostanou podporu a dávky

Praha – Pan Pavel se před pěti lety rozhodl snížit rodinné výdaje za elektřinu a současně podpořit její ekologičtější výrobu. Vzal si proto půlmilionovou půjčku a na střechu rodinného domu pořídil menší fotovoltaickou elektrárnu. Státní dotace za přebytky dodávané do veřejné energetické sítě pro něj byly příjemným bonusem, nikoliv hlavním cílem – na rozdíl od „solárních baronů“ provozujících obří elektrárny na polích.

Pětačtyřicetiletý Pavel ale na konci loňského roku přišel o dlouhodobé zaměstnání a novou práci zatím nesehnal. Na úřadu práce přitom překvapivě zjistil, že navzdory tomu, že si více než dvacet let platil jako zaměstnanec sociální pojištění, nemá nyní nárok na podporu v nezaměstnanosti. Místo čtrnácti tisíc korun měsíční podpory si tak musí vystačit v průměru jen se třemi až čtyřmi tisíci měsíčně, které získává jako dotaci na elektrárnu.

I lidé, kteří na střeše rodinného domu mají pár „solárních“ panelů, jsou totiž podle zákonů považováni za podnikatele. A jako osoby samostatně výdělečně činné nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti ani případně na dávky v hmotné nouzi.

Na problém, který se může týkat více než dvaceti tisíc domácností, opakovaně upozornil také veřejný ochránce práv – po předchozím ombudsmanovi Pavlu Varvařovském jej nyní chce řešit i jeho nástupkyně Anna Šabatová.

Její podnět ke změně zákonů ale poslanci zřejmě nevyslyší. Online deník Aktuálně.cz zjistil, že proti změně pravidel jsou obě ministerstva, jichž se problém týká. Do kompetence ministerstva průmyslu a obchodu náleží podnikání v energetice, do resortu práce a sociálních věcí pak sociální dávky.

Podnikatelé v energetice

I lidé, kteří mají na střeše elektrárnu primárně kvůli vlastním úsporám, jsou totiž „podnikatelé v energetice“. Musí mít licenci od Energetického regulačního úřadu a mají stejné povinnosti – včetně daní či odvodů – jako jiné osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Podnikatelé, pokud nepřeruší nebo neukončí „živnost“, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a prakticky ani na dávky v hmotné nouzi (pro posouzení nároku se jim započítává fiktivní příjem ve výši 50 procent průměrné měsíční mzdy v Česku, tedy zhruba 12 500 korun).

Skutečný čistý příjem z dotací (zelený bonus) na elektrárnu přitom může dosahovat v průměru kolem tří až čtyř tisíc korun měsíčně – na jaře a v létě i dvojnásobek, v zimě naopak jen pár set korun. U menších zařízení je to výrazně méně.

Pomůže „převod“ licence?

Provozovatelé malých elektráren nemohou přerušit podnikání tak snadno jako třeba živnostníci. Pomoci by jim ale mohl – po zaplacení administrativního poplatku a souvisejícím zařizování – „převod“ licence například na jiného člena rodiny. Přímý převod nicméně není možný, stará licence zanikne a vznikne nová.

Mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka i po opakovaném dotazu online deníku Aktuálně.cz trvá na tom, že dotace elektrárny by se pak řídila novými pravidly podle data nové licence. V praxi by tak rodina o dotaci přišla, protože štědrá výše bonusů už je minulostí. Právě díky dotacím přitom řada drobných provozovatelů splácí úvěry na instalaci či panely. Konkrétní oporu v zákoně pro toto tvrzení ale Chvojka neuvedl.

Ze zákona i cenových rozhodnutí ERÚ však vyplývá, že výše podpory se řídí datem zprovoznění výrobny – a to se při „změně“ licence nemění (typicky když manželka plynule vystřídá v provozování elektrárny manžela).

To potvrzuje i Antonín Panák, bývalý ředitel právního odboru Energetického regulačního přadu. „Tvrzení pana Chvojky není pravdivé. Pokud držitel licence prodá, pronajme či daruje elektrárnu jiné osobě a ta by se stala držitelem licence na výrobu elektřiny, tak po určitých administrativních krocích by měla právo na dotace ve stejné výši jako její původní provozovatel,“ říká.  

Úleva? Jen když si elektřinu necháte

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní chystá úlevu alespoň pro lidi, kteří veškerou vyrobenou elektřinu sami spotřebují, respektive nedodávají přebytky do distribuční soustavy, a nechtějí za ně tedy státní dotaci. Podle současné legislativy totiž ani tito provozovatelé nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

„V současné době připravujeme novelu energetického zákona, v jejímž rámci chceme podpořit a zjednodušit možnost vyrábět elektřinu ve zdrojích určených pouze pro vlastní potřebu,“ říká Tomáš Loskot z tiskového oddělení ministerstva. Pokud novela projde, nemuseli by výrobci do určitého limitu „instalovaného výkonu“ (ten zatím úřad nenavrhl) mít licenci, pokud nebudou elektřinu vyrábět za účelem podnikání a nebudou ji dodávat do elektroenergetické sítě. Ostatní drobní výrobci se ale nadále bez licence neobejdou.

Ani koruna přivýdělku

Pokud majitel elektrárny přijde o zaměstnání, čeká na něj i další nepříjemná povinnost. Dosud „vedlejší“ podnikání je automaticky považováno za „hlavní“, a musí z něj proto odvádět nejen zdravotní, ale i sociální pojištění.

Ohledně podpory v nezaměstnanosti by však provozovatelům malých elektráren nepomohlo ani to, kdyby přestali být považováni za podnikatele. Současná legislativa totiž nepřipouští výplatu podpory v nezaměstnanosti lidem, kteří si v daném měsíci vydělají byť jen korunu (s výjimkou příležitostných příjmů).

Až do konce roku 2010 si lidé mohli k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat částku do poloviny minimální mzdy, tedy naposledy až čtyři tisíce korun měsíčně. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ale možnost souběhu takzvaného nekolidujícího zaměstnání a podpory zcela zrušil. Zdůvodnil to masovým zneužíváním.

Uvolnění pravidel nyní nechystá ani ministryně Michaela Marksová Tominová z ČSSD. „Zkušenosti z praxe ukázaly, že souběh umožňoval nežádoucí účelové jednání některých zaměstnanců a zaměstnavatelů, které ve svých důsledcích vedlo k únikům na daních a sociálním i zdravotním pojištění,“ vysvětluje.

Marksová Tominová nechystá ani změnu pravidel pro podnikatele. „U osob samostatně výdělečně činných, tedy ani u provozovatelů fotovoltaické elektrárny, se v zákoně o zaměstnanosti neplánuje žádná výjimka, která by umožnila jejich zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, a tedy příjemců podpory,“ dodává.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.