19. 04. 2021
Česko-ruská diplomatická “přestřelka” na trhy nedopadá
Česko žije aférou kolem vyhoštění ruských diplomatů v odvetě kvůli podezření ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Napjaté vztahy s Ruskem však zatím na české trhy nijak výrazně nedopadají – česká koruna sledovala na konci uplynulého týdne s povděkem pozitivní náladu na amerických akciových trzích a relativně stabilní výnosy globálních dluhopisů a nejinak tomu bude asi i na začátku týdne nového.
Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by také nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska – ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 % celkových vývozů dnes. I pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanější odvětvích – na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automotive.
Na globální úrovni bude jednou z hlavních událostí zasedání ECB. Důležité bude, jak dlouho se ve finále ECB rozhodne pokračovat v rychlejších a flexibilnějších mimořádných pandemických programech (PEPP). Jsou to právě tyto mimořádné programy, které umožňují ECB nakupovat velice široké spektrum aktiv a které byly hlavním motorem rychlého nárůstu eurové likvidity v posledních kvartálech. Bilance ECB díky nim vzrostla ze zhruba 40 % HDP na začátku roku 2020 až na dnešních více než 60 % HDP. Důležité rozhodnutí o tom, zda pokračovat ve “zrychlených” nákupech pod hlavičkou PEPP, však asi padne až v červnu – ve chvíli, kdy bude k dispozici nová inflační prognóza i hodnocení finančních podmínek.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
