Čtvrtek 12. prosince. Svátek má Simona.

Cena obvyklá versus benefity zaměstnanců

Novelou zákona o DPH účinnou od 1. 1. 2010 byla do zákona implementována ustanovení týkající se stanovení základu daně na úrovni ceny obvyklé v zákonem vyjmenovaných případech. Jedním z těchto případů je též poskytování plnění osobě, která je s plátcem spojená a nemá plný nárok na odpočet. Mezi tyto osoby patří i zaměstnanci nebo osoby v obdobném vztahu k plátci. V případě, že plátce poskytuje svým zaměstnancům plnění za ceny nižší (např. poskytuje zaměstnanecké slevy na své zboží či výrobky), musí DPH odvést z ceny obvyklé, tj. z ceny, za kterou by toto plnění prodal nezávislému subjektu na trhu. V médiích je toto ustanovení zákona prezentováno poněkud nepřesně jako „zdaňování benefitů“.

Zaměstnavatelé tuto situaci nyní řeší několika způsoby. Pro zaměstnance je asi nejvýhodnější, pokud DPH z rozdílu cen uhradí zaměstnavatel. Pro něj je ovšem toto dodatečné DPH daňově neuznatelný náklad. Další možností je, že dodatečné DPH předepíše zaměstnavatel k úhradě svému zaměstnanci. Zaměstnanci se pak tento „benefit“ poněkud prodražuje.

Krátce z historie

Obdobné ustanovení však již známe z předchozích let. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění účinném do 30. dubna 2004 obsahoval ustanovení, které se týkalo stanovení základu daně pro výpočet DPH v případě, že je plnění poskytnuto osobě „mající zvláštní vztah k plátci“. Osobou mající zvláštní vztah k plátci byla mimo jiné také osoba v pracovněprávním či obdobném vztahu k plátci. Pokud tedy plátce poskytnul této osobě plnění bez úplaty (tj. zdarma) nebo jí poskytnul slevu, případně byla stanovena cena vyšší než by byla cena zjištěná dle zvláštního právního předpisu (zákon o oceňování majetku), pak byla základem daně cena zjištěná dle zvláštního právního předpisu (zákon o oceňování majetku), případně ještě dříve používal zákonodárce pojmu cena obvyklá.

Takto striktní ustanovení příslušné zástupce EU při přístupových rozhovorech poněkud překvapilo a bylo prohlášeno, že Česká republika v tomto poněkud předběhlo EU. Od 1. května 2004 tak EU s námi v tomto ohledu již drží krok.

Novela zákona o DPH účinná od 1. 1. 2010 opětovně zavádí ustanovení týkající se ceny obvyklé ve spojení s plněními poskytovanými osobám spojeným, které má prvotně zabránit daňovým únikům. Ve vztahu k zaměstnancům má toto ustanovení spíše za cíl, jak bylo též uvedeno v důvodové zprávě, „stanovit stejná pravidla pro všechny zúčastněné strany a zamezit zvýhodňování některých osob“.

Stanovení základu daně na úrovni ceny obvyklé tedy nemá prioritně „znevýhodnit“ některé druhy daňových poplatníků, či „zdanit“ jejich benefity a nemá ani za cíl zvýšit příjmy státní pokladny.

K benefitům zaměstnanců Českých drah

Zaměstnanci Českých drah mají k dispozici tzv. režijní jízdenku, která jim umožňuje celoroční dopravu vlaky za velmi mírný poplatek. Tohoto benefitu mohou využívat i rodinní příslušníci zaměstnanců drah nebo i bývalí zaměstnanci. Odhaduje se, že celkový počet osob, které využívají režijní jízdenku, je kolem 200 000, což je téměř sedmkrát více než počet vlastních zaměstnanců Českých drah. V minulých dnech se v tisku vyskytly informace, že by se ustanovení o ceně obvyklé mělo vztahovat i na tyto benefity poskytované rodinným příslušníkům. Ministerstvo financí v souvislosti s tím však vydalo stanovisko, ve kterém uvádí, že rodinní příslušníci nespadají pod definici osob spojených a tedy zaměstnavatel nemusí v těchto případech odvádět DPH z ceny obvyklé. Pro zaměstnavatele jsou pak takovéto benefity rodinných příslušníků svých zaměstnanců daňově neuznatelným nákladem.

V této souvislosti je dále dobré podotknout, že Směrnice Rady umožňuje členským státům rozšířit skupinu osob spojených i na osoby spřízněné nebo úzce spojené se zaměstnancem, této možnosti při novelizaci zákona o DPH ovšem doposud Česká republika nevyužila.

Jaroslava Hanková

Junior Tax Consultant

APOGEO Accounting & Payroll, s.r.o.
Member of NATLAND Group

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.