22. 06. 2022
Čeká nás další výrazný růst sazeb na 7 %
Co dnes čekat od České národní banky? Na prvním místě další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Centrální bankéři budou mít k dispozici pouze situační zprávu (ne novou prognózu), ta však jednoznačně bude akcentovat nová pro-inflační rizika. Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB “musí” reagovat. Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny – poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 EUR/CZK, ten se však pohybuje okolo 24,70 EUR/CZK a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší. A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza.
S takovou situační zprávou v ruce bude pravděpodobně automaticky na stole otázka “výrazného” růstu úrokových sazeb – my očekáváme nakonec zvýšení o 125 bps na 7,00 %.
Zásadnější otázkou z pohledu trhů však nakonec bude podoba politiky centrální banky po červnovém zasedání – ve výrazně obměněném složení. Je jasné, že inflační rizika nejenom v Česku, ale v celém vyspělém světě zesilují. I proto v nadcházejících kvartálech půjdou výrazněji vzhůru sazby i na místech, kde to ještě nedávno nikdo nečekal. V eurozóně předpokládáme do konce roku pohyb sazeb z -0,5 % na 1,25 %, zatímco poslední prognóza ČNB počítala pouze s kosmetickým utažením měnové politiky ze strany ECB do konce roku. V takovém prostředí mohou trhy i nové interní prognózy bankovní radu tlačit do dalšího růstu sazeb i v druhé polovině roku.
Pro zklidnění budou trhy (koruna) potřebovat vidět, že nová bankovní rada nebude apriori vylučovat další pohyb sazeb směrem vzhůru a bude jasně komunikovat, že stabilizace rozvolněných inflačních očekávání je nyní “naprostou prioritou”. Věříme, že k tomu nakonec dojde, ale může to trvat i několik nadcházejících měsíců – do srpnového/zářijového zasedání. V mezičase bude klíčové, aby měly trhy jistotu, že bankovní rada neodvolá probíhající intervence na podporu koruny. Zde mohou investoři nabýt jistotu o něco rychleji a v tuto chvíli se zdá, že i některé holubice (Oldřich Dědek) aktivní používání devizových rezerv podporují. Samo o sobě to však k trvalejší úlevě na koruně asi stačit nebude – k té dojde, až budou mít trhy jasno ohledně úrokové politiky “obměněné” bankovní rady.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance