Trhy již po prvotním šoku dostaly některé informace, které částečně omezují nejistotu. Navíc vidí, že pohotově reagují na vzniklé napětí centrální banky od Londýna po Tokio. Velké otázky ohledně postavení Británie v EU a možného šíření politické nákazy napříč EU ale zůstanou ještě nějakou dobu nezodpovězené. Stejně tak jako nakonec pro trhy zásadní otázka, jak se vyšší politické napětí promítne do slabších investic napříč EU. I když trhy sice v tuto chvíli vypadají klidněji, zůstanou tak podle našeho názoru vysoce citlivé na nově příchozí informace. Jen se zdá, že v nejbližší době jich moc nepřijde a možná i proto se trhy oklepaly z paniky a v tuto chvíli spíše vyčkávají.
Seriózní vyjednávání o formě Brexitu začnou totiž nejdříve v září a první velký test politické nákazy z Brexitu přijde v říjnu – v italském ústavním referendu (premiér Mateo Renzi by v případě neúspěchu odstoupil). Do té doby může být zajímavé sledovat, jak zbytek Unie táhne či netáhne za jeden provaz a zda sílí nebo slábnou preference antievropských stran v zemích, kde jsou v roce 2017 na programu volby (Nizozemí, Francie, Německo). Trhy také v nejbližší době nebudou mít jasno v tom, zda a jak moc zatím vzniklá nejistota ovlivní investiční aktivitu podniků v kontinentální Evropě. První post-brexitové podnikatelské nálady přistanou na trzích až v průběhu srpna.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
