Úterý 11. května. Svátek má Svatava.

Americká centrální banka stále věří, že dokáže oživit trh práce

Makro 03.05.2013 | 08:32 0 Komentářů

Středeční zasedání bankovní rady americké centrální banky (Fed) nepřineslo na první pohled žádnou významnou změnu, pokud se berou v potaz čísla a procenta. Fed bude i nadále udržovat na živu svoji ultra uvolněnou monetární politiku v podobě nákupu dluhopisů za 85 miliard amerických dolarů měsíčně a zachová úrokové sazby na historických minimech ve výši 0,25 procenta. Nicméně jedné novinky se investoři přeci jen dočkali. Bankovní rada americké centrální banky (FOMC) po delší době tahá za jeden provaz (komentář BOSSA).

Předchozí měsíce byly plné hádek a výměn názorů o budoucnosti a délce trvání kvantitativního uvolňování. Včerejší zápis z jednání naopak otočil a zaměřil se spíše na výhled do budoucna se záměrem nasměrovat ekonomiku k růstu, a to hlavně přes růst zaměstnanosti.

Fed se tak zuby nehty drží svého plánu pokračovat ve své politice, avšak s jednou drobnou výjimkou. Bankovní rada se shodla na variabilitě množství nakoupených dluhopisů. Měsíční útrata desítek miliard dolarů (USD) by se tak měla nyní odvíjet od ekonomických podmínek. Tato drobná, ve svém smyslu však podstatná změna prošla hlasováním v poměru 11–1. Proti ní se postavil Esther L. George, který je dlouhodobě proti současné politice tištění peněz a neúnavně varuje před možnými následky nekontrolovatelné inflace. Bilanční účet Fedu už totiž přerostl neuvěřitelných 3,3 bilionu amerických dolarů a dále roste. Zbytek bankovní rady se touto výtkou nikdy pořádně nezabýval, protože argumentuje případnou reakcí, kterou by Fed podnikl, kdyby došlo k problémům s inflací. Sám Fed si stanovil, že ukončí program při dosažení 2,5 procentní inflace. Otázkou je, zda už při projevech rostoucí inflace nebude příliš pozdě na zastavení rozjetého vlaku.

Americká centrální banka a její představitelé však mají jedno eso v rukávu, a tím je svalování vinny na někoho jiného. Nejbližším a nejjednodušším cílem je samozřejmě stát v čele s prezidentem Barackem Obamou a nestranný pozorovatel musí dát Fedu v lecčems za pravdu. Se vzpomínkami nemusí člověk chodit daleko, stačí připomenout závěr loňského roku, kdy se do posledních hodin nevědělo, zda Amerika nespadne přes fiskální útes. Právě zvyšování daní a nové úsporné programy budou pravděpodobně terčem kritiky Fedu a výmluvou, proč jejích měnová politika nedosahuje požadovaných úspěchů.

Co tedy čeká americkou ekonomiku dál? Pravděpodobně teď povede boj se zhoršujícími se podmínkami na trhu práce. Ve středu byl zveřejněn agenturou ADP výkaz národní zaměstnanosti, který nedokázal naplnit 150tisícové odhady a zakončil duben v zisku pouhých 119 000. Další ostře sledovanou zprávou je páteční NFP report o tvorbě pracovních míst mimo zemědělství, který má co napravovat po reportu z března, kdy jsme se dočkali pouhých 88 000 nových pracovních míst. Odhady zatím hovoří a vytvoření 150 000 pracovních příležitostí, nicméně americká ekonomika potřebuje ke svému cíli (6,5 procentní nezaměstnanost) tvořit měsíčně alespoň 200 000, a tak každé číslo pod touto hodnotou je vlastně zklamání.

Michal Kraus, analytik společnosti BOSSA

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.