Odpověď na tuto otázku hledejme na devizovém trhu, resp. v kurzu koruny. Pokud bude přetrvávat tlak na posílení české měny a ČNB bude muset intervenovat a bude nucena nakupovat ještě větší objemy do devizových rezerv, tak přirozený tlak na pokles krátkodobých úrokových sazeb zesílí. Pokud pak ČNB vyhodnotí eventuální růst devizových rezerv jako silně nekomfortní, tak pokud nechce uvolnit kurz (a připustit posílení koruny), bude muset přikročit k nějaké formě zavedení záporných úrokových sazeb. Vše má svoji legislativní zápletku v tom, že záporné úroky by ČNB fakticky neměla mít možnost účtovat, avšak podle indikací ze včerejšího rozhovoru v ČNB již mají cestičky, jak i toto obejít.
A kam až by se měly české oficiální úrokové sazby eventuálně posunout? Aby tlak na korunu alespoň trochu polevil, tak by ČNB měla české úroky, za které si komerční banky u ní ukládají, minimálně dorovnat na úroveň depozitní sazby ECB. Tedy na mínus 0,20 %. Zde by zřejmě postačilo být několik bodíků pod touto sazbou. V českém případě asi není zapotřebí hnát se do švýcarsko-severského extrému – oficiální sazby ve Švýcarsku a Dánsku jsou na úrovni mínus 0,75 %, ve Švédsku je repo sazba mínus 0,35 % a depozitní dokonce mínus 1,1 %.
Samozřejmě, nikde není psáno, že na záporné oficiální úrokové sazby v ČR skutečně dojde. Vše, jak již bylo popsáno výše, je ovšem podmíněno korunou a růstem devizových rezerv, respektive tím, zdali jejich eventuální bobtnání bude vůbec někomu vadit. Jde tak částečně o sebenaplňující se scénář, ve kterém samotné tržní spekulace, že se tak stane, mohou takový scénář vyprovokovat. A v takových případech je opravdu těžké říci, zda nakonec nastanou, či nikoliv. Ať se stane tak či onak, korunové krátkodobé úroky budou nějakou dobu opravdu velmi nízké.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
