Záložny versus banky. V čem jsou hlavní rozdíly?

Družstevních záložen vzniklo v průběhu 90. let minulého století mnoho. Z údajů ČNB vyplývá, že v roce 1997 jich bylo dokonce 127. Následující vývoj však přinesl řád a adekvátní legislativu, trh sám si tak vyžádal selekci. „V současné době funguje několik stabilních a kvalitních finančních institucí tohoto typu, a to pod řádným dohledem ČNB. Změnil se rovněž systém kontroly a regulátor dbá na to, aby se dřívější praktiky již neopakovaly,“ vysvětluje Lukáš Hartl, předseda představenstva NEY spořitelního družstva, s tím že fungování družstevních záložen značně omezila i nová legislativa. Platí například pravidla maximální úvěrové expozice a omezena je i maximální bilanční suma družstevní záložny.

Banku a družstevní záložnu tak z pohledu dohledu, který vykonává centrální banka, nic neodlišuje. ČNB dohlíží na oba typy subjektů stejně. Banky i záložny tak shodně předkládají zprávy o svém hospodaření.

Rozdíl je však například v objemu základního kapitálu, tak i rozsahu finančních služeb. Banky tak fungují jako akciová společnost se základním kapitálem 500 milionů korun, záložně stačí složit 35 milionů korun a funguje z hlediska práva jako družstvo.

Co se týče poskytování finančních služeb, družstevní záložny mohou přijímat vklady a poskytovat úvěry. Ty však musí být kryté realitní zástavou. Zatímco banka může půjčit peníze a zástava v podobě nemovitosti není vždy nutná. Banky také navíc mohou nabízet investice či pojišťovací produkty. Menší rozsah služeb se kampeličky snaží vynahradit a bankám tak konkurovat především vyšší úrokovou sazbou na vkladových produktech.

„Obliba spořitelních družstev tak právě v době vysoké inflace, kdy lidé hledají alternativy, stoupá. Je jich nyní méně, poskytují však kvalitní služby a představují alternativu k bankovním domům, kterou nelze brát na lehkou váhu,“ uvádí Hartl.

Rozdíly pro samotné klienty

Největší rozdíl mezi uložením peněz v bance a v družstevní záložně spočívá v členském vkladu. „Ten dosahuje 10 % z obnosu, který vám záložna zhodnocuje,“ vysvětluje Hartl a současně dodává, že na členský vklad lze pohlížet také jako na alternativní investici. „Díky vkladu se stáváte i spolumajitelem dané družstevní záložny v poměrné výši vašeho členského vkladu k souhrnu všech vkladů. V případě dobrých hospodářských výsledků záložny se tak členský vklad může zhodnotit více než obnos na samotném termínovaném vkladu. A právě pouze chytrými investicemi je možné porazit inflaci.“ Stejně jako v bance jsou pak vklady jednotlivých střadatelů kryty do výše 100 000 EUR.