Zlato se tedy ukazuje jako silný hráč – jakou by ale vlastně mělo „správnou“ cenu, pokud by se na něj navázala globální peněžní zásoba? Jinými slovy kolik by zlato stálo, kdyby mělo zajistit celosvětovou peněžní zásobu? Pro odpověď je potřeba připomenout si starší data.
V polovině roku 1999 se zlato pohybovalo okolo svého minima, cca 250 dolarů za unci. V následujících letech se vydalo vzhůru, přičemž na samý vrchol se s určitými korekcemi dostalo v srpnu 2011, kdy atakovalo hranici 1 900 dolarů. Dodejme, že extrémní nárůst zaznamenalo v poslední fázi před vrcholem, kdy jen během sedmi měsíců přidalo bezmála 500 dolarů. Během oněch dvanácti let pak vystoupalo zlato o celých 600 %.
Následoval obrat – do roku 2015 zlato v medvědím trendu kleslo až pod hranici 1 100 dolarů, což byla asi 40% ztráta. To zapříčinilo nedůvěru investorů, kteří v roce 2011 nakupovali s vidinou dalšího růstu.
Graf ceny zlata od roku 1997 – 2015
REKLAMA
Ne všechny argumenty hovořící proti zlatu jsou podložené fakty
Argument první: Není dost zlata na podporu celého finančního systému.
Tento důvod, zpochybňující sílu zlata, je už takovým evergreenem mezi jeho kritiky. „Zlato přeci nemůže podporovat všechny světové peníze všech bank,“ říkají, a ve skutečnosti nejsou zas až tak mimo realitu. Je pravdou, že zlata je omezené množství, a že jeho zásoba není nekonečná. Důležité nicméně je, jak je nastavena jeho cena. Množství tedy není tak podstatné, protože určité množství zlata může vždy podporovat jakékoliv množství peněžní zásoby – pokud je správně nastavena cena.
Pokud bychom zlatem opět chtěli krýt peníze, cena by byla vždy jiná, v závislosti na procentu onoho pokrytí. Při dnešních cenách zlata bychom celkovou zásobou pokryli jen z několika procent. Kdybychom chtěli pokrýt větší procento bankovek, cena zlata by musela logicky vzrůst a to například při 40% krytí na 10 000 $ za unci. Pokud bychom ale chtěli zálohovat na 100 %, dosáhli bychom hodnoty cca 50 000 $ za unci.
REKLAMA
Jisté je, že pokud by došlo k nějaké finanční krizi, mezinárodní měnový systém by se zhroutil. Důvěra v papírové peníze by se po celém světě propadla, což by neznamenalo jen pád dolaru nebo zánik eura, nýbrž kolaps globální. Ve snaze nalézt jistotu by i centrální banky mohly obrátit svou pozornost na drahé kovy a obnovit svou důvěru ve zlato.
Ačkoli se teď asi nedá očekávat dobrovolný návrat k tzv. zlatému standardu, jsou už teď banky velmi aktivní v navyšování svých zlatých rezerv. V případě, že by ale došlo k úplné ztrátě důvěry v systém, nelze ani variantu zlatého standardu vyloučit…
Argument druhý: Zlato nemůže podpořit růst světového obchodu, protože neroste dostatečně rychle.
Světová těžba zlata tvoří nyní jen asi 1,6 % z celkové zásoby. Světový ekonomický růst je 3–4 % ročně. Podle kritiků se tak těžba nezvyšuje dostatečně rychle, aby podporovala světový obchod. Je to ovšem chiméra, protože těžba nemá nic společného se schopností centrálních bank rozšířit zásobu zlata. Ty totiž spolu s resorty financí drží jen asi 35 000 tun oproti 180 000 tunám zlata drženého v soukromém vlastnictví.
REKLAMA
Pokud by pak některá centrální banka chtěla rozšířit nabídku peněz, vše co musí udělat, je natisknout peníze a koupit nějaké zlato ze soukromých zdrojů. Pro každý tisk peněz by si pak musela na trhu najít dostatečné množství zlata, tak jako tomu bylo při zlatém standardu. Různé programy kvantitativního uvolňování a inflace by tím byly značně omezeny. Ne jako je tomu dnes, kdy si každá banka může natisknout bankovek, kolik se jí zachce.
Argument třetí: Zlato nepřináší žádný výnos.
Ano, to je pravda. Zlato totiž neplní funkci výnosu, nýbrž ochrany. Zlato jsou vlastně peníze. Pokud někdo chce nějaký výnos, pak musí investovat jinde – do akcií, dluhopisů, nemovitostí, možností je celá řada. Takto uložené peníze nicméně pořád nejsou penězi. Jde o určité druhy aktiv, která zahrnují i určité stupně rizika. Chcete-li tedy dosáhnout nějakého výnosu, musíte podstoupit i nějaké riziko.
Zlato nenabízí oficiální výnos, nenese ale také žádné riziko. Jinými slovy jde o způsob, jak zachovat bohatství, což je primárním zájmem každého investora.
Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz
